10 C 233/2025-18 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení částky 19 183 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřených smluv o poskytování služeb elektronických komunikací a dodatků k těmto smlouvám, jejichž součástí byly i kupní smlouvy a dohody o splacení kupní ceny zařízení a ujednání o závazku žalovaného uhradit žalobkyní zprostředkované služby třetích stran prostřednictvím telekomunikační sítě žalobkyně, poplatky za pojištění a další volitelné služby. Splátky kupní ceny zařízení a plateb za další služby byly účtovány žalobkyní v rámci jednotlivých vyúčtování za veškeré poskytované služby. Dle těchto vyúčtování činí celková dlužná částka 19 183 Kč a žalovaný neuhradil na svůj dluh do podání žaloby ničeho, a to ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně.2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.3. Z předložených listinných důkazů, tj. účastnických smluv a dohod o splácení kupní ceny zařízení ve splátkách, z vyúčtování služeb včetně rozpisu poskytnutých služeb ve spojení se sazebníkem a všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, oznámení o zrušení služeb ze dne 20. 6. 2024 a pokusu o smír z 30. 7. 2024 má soud za prokázané že na základě dodatku ke smlouvě o elektronických komunikacích č. , hodnota, ze dne 8. 1. 2024, č. , hodnota, ze dne 8. 1. 2024, a č. , hodnota, ze dne 7. 2. 2024 si žalovaný od žalobkyně zakoupil set-top-box (zařízení k příjmu televizní služby) na splátky za kupní cenu 4 140 Kč včetně DPH. Zaplacení kupní ceny bylo dohodnuto formou 60 měsíčních splátek po 69 Kč měsíčně. Na kupní cenu zařízení žalovaný uhradil částku 69 Kč, zbylou část kupní ceny neuhradil. Splátky přestal hradit a dluží za tři měsíční splátky. Podle dohody o splácení kupní ceny zařízení měl žalobce v případě zrušení služeb možnost doúčtovat zbývající část kupní ceny najednou, a proto žalobkyně při zrušení služeb doúčtovala částku 3 864 Kč. Dále je žalovaný povine uhradit žalobkyni splátky za SMART BOX zakoupený na splátky ze kupní cenu 5 940 Kč včetně DPH. Zaplacení kupní ceny bylo dohodnuto formou 60 měsíčních splátek po 99 Kč měsíčně. Na kupní cenu zařízení žalovaný uhradil částku 99 Kč. Zbylou část kupní ceny neuhradil. Cena byla účtována souhrnnými měsíčními fakturami spolu s ostatními službami. Celkem se jedná o 3 neuhrazené měsíční splátky. Žalobkyně doúčtovala žalovanému také zbývající část kupní ceny ve výši 5 544 Kč. Dále žalovaný od žalobkyně mobilní telefon , Anonymizováno, , černá na splátky za kupní cenu 7 989 Kč včetně DPH. Zaplacení kupní ceny bylo dohodnuto formou 36 měsíčních splátek po 214 Kč měsíčně, kdy výše poslední splátky činí 200 Kč s tím, že žalovaný při převzetí zařízení uhradil částku 299 Kč. Žalovaný dluží za 3 neuhrazené měsíční splátky a doúčtovanou kupní cenu ve výši 7 048 Kč. Smluvně byl sjednán i poplatek za doručení zařízení ve výši 499 Kč a poplatky pojištění nahodilého poškození a odcizení , Anonymizováno, , černá a telefonu , Anonymizováno, , černá, za cenu 199 Kč měsíčně. Žalovaný také dluží za platby přes O2, žalovaný zadání příkazů a provedení plateb nikdy nereklamoval, vyúčtování nehradil. Žalovaný požádal o výměnu SIM karty, tento úkon byl zpoplatněn podle ceníku základních služeb. Jelikož žalovaný nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování obsahující částky za služby i tyto splátky, došlo k ukončení veškerých žalobkyní poskytovaných služeb s účinností ke dni 20. 6. 2024. Dlužná částka sestává z dlužných splátek za koncové zařízení SET-TOP-BOX ve výši 207 Kč, doúčtování kupní ceny ve výši 3 864 Kč. Dále dlužné 3 splátky za koncové zařízení SMART BOX ve výši 297 Kč a doúčtování kupní ceny ve výši 5 544 Kč, dlužné splátky za telefon , Anonymizováno, ve výši 642 Kč a doúčtování kupní ceny ve výši 7 048 Kč, poplatek za doručení zařízení 499 Kč, poplatky za pojištění celkem 199 Kč a 398 Kč, za služby třetích stran (platby přes O2) celkem za 386 Kč a poplatek za výměnu SIM karty 99 Kč, tj. celkem 19 183 Kč. Dlužné částky byly účtovány fakturou č. , hodnota, se splatností 14. 2. 2024 ve výši 499 Kč, fakturou č. , hodnota, se splatností 15. 4. 2024 ve výši 1 166 Kč, fakturou č. , hodnota, se splatností 15. 5. 2024 ve výši 680 Kč, fakturou č. 5244856687se splatností 14. 6. 2024 ve výši 382 Kč, fakturou č. , hodnota, činí 382 Kč, fakturou č. , hodnota, se splatností 15. 7. 2024 ve výši 16 456 Kč. Výzvou ze dne 30. 7. 2024 byl žalovaný upomínán o úhradu dlužných částek.4. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 1746 odst. 2 zák. č. 82/2012 Sb., občanského zákoníku, který stanoví, že závazky vznikají zejména ze smluv tímto zákonem výslovně upravených; mohou však vznikat i z jiných smluv v zákoně neupravených a ze smíšených smluv obsahujících prvky různých smluv. Soud při právním hodnocení postupoval i dle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., Podle § 64 odst. 1 téhož zákona je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Pokud jde o kupní smlouvy o prodeji koncových zařízení, byla věc posouzena dle § 2079 odst. 1 a násl. o. z., podle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. Po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a vyhověl jí v plném rozsahu. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvy o elektronických službách a kupní smlouvy s dohodou o výši splátek, na základě kterých převzal shora uvedená zařízení, sjednané splátky kupní ceny však nehradil. Po ukončení poskytovaných služeb elektronických komunikací žalobkyně požadovala dosud neuhrazené splátky zařízení vyúčtované v rámci pravidelných měsíčních vyúčtování, doplatky kupních cena, úhradu za služby třetích stran, poplatky za pojištění a další objednané služby v celkové výši 19 183 Kč. Lhůta k plnění byla určena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva a žaloba), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.