10 C 278/2025-19 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť se žalovaným uzavřela dne 31. 7. 2023 smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 3 575 Kč včetně smluvního úroku ve výši 13,49 % ročně a poplatku za zprostředkování úvěru ve výši 1 400 Kč. Od 22. 2. 2025 se žalovaný dostal do prodlení se splácením. Dne 6. 5. 2025 přistoupil věřitel k zesplatnění úvěru. Ke dni podání žaloby dluží žalovaný 28 787,71 Kč na jistině úvěru, 1 500 Kč na smluvní pokutě a 876 Kč na pojistném, dále smluvní úrok a úrok z prodlení.Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně vyjádřila souhlas s uvedeným postupem již v podané žalobě. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Proto soud rozhodoval dle obsahu spisu.Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 31. 7. 2023 ve spojení s úvěrovými podmínkami, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a potvrzení o zaslání potvrzovací zprávy a následném podpisu smlouvy má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 31. 7. 2023 uzavřena smlouva o hotovostním úvěru na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč. Částka byla žalovanému vyplacena dne 31. 7. 2023 na bankovní účet. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 25 měsíčních splátkách 3 575 Kč včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 400 Kč a smluvního úroku ve výši 13,49 % ročně. Celkem tak měl žalovaný žalobkyni zaplatit do 22. 8. 2025 částku 82 056 Kč. Dále bylo sjednáno placení pojištění ve výši 292 Kč měsíčně zahrnutého do měsíčních splátek. V čl. 5 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. Z dodatku č. 1 ze dne 15. 9. 2024 vyplývá sjednání splátkového volna připadajícího na splátky splatné dne 22. 9. 2024 a 22. 10. 2024. Ze splátkového kalendáře je zřejmé, že žalovaný splácel splátky do 22. 1. 2025. Od splátky splatné dne 22. 2. 2025 již není ze strany žalovaného evidována žádná úhrada. Ker dni 6. 5. 2025 věřitel úvěr zesplatnil, žalovaného o tom písemně informoval a vyzval jej k zaplacení dlužné částky. Žalovaný však již nezaplatil ničeho. Žalovaný tak dosud dluží žalobkyni 28 787,71 Kč na nesplacené jistině úvěru, smluvní pokutu za tři případy prodlení s platbou ve výši celkem 1 500 Kč, dlužné pojistné za tři splátky ve výši 876 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok za období od 22. 1. 2025 do 5. 5. 2025 a dále běžící smluvní úrok a úrok z prodlení.Právně byla věc posouzena dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.Protože žalovaný přes uplynutí doby splatnosti úvěru poskytnuté finanční prostředky žalobkyni dosud v plné výši nevrátil, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem. Důvodný je také uplatněný nárok na zákonný úrok z prodlení, který žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 547 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 247 Kč, když úhradu jiných nákladů řízení žalobkyně nepožadovala.