10 C 71/2025-70 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 68 631 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení, které mělo vzniknout žalovanému užíváním domu , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, v období od právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků dne , datum, do vyklizení žalovaného dne , datum, . Žalobkyně je výlučnou vlastnicí uvedené nemovitosti, kterou žalovaný v rozhodném období užíval společně se žalobkyní a přes výzvy žalobkyně ji odmítal dobrovolně vyklidit. Učinil tak až na základě rozhodnutí soudu. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nemovitost v uvedeném období užíval ve stejném rozsahu jako ona a ve stejném rozsahu jako za trvání manželství, tedy zpravidla celodenně. Žalovaný neměl v té době jiný byt, ve kterém by mohl pobývat. V domě užíval výhradně sám jako ložnici jednu místnost v přízemí včetně šatny a v prvním patře domu pokoj, kde měl uloženy své věci, dále užíval záchod a koupelnu. Společně se žalobkyní pak užíval v přízemí domu zádveří, šatnu, chodbu, prádelnu včetně pračky ve vlastnictví žalobkyně, obývací pokoj, kuchyň s jídelnou, spíž, koupelnu a záchod a dále pergolu na pozemku u domu. Žalobkyně v domě výhradně užívala ložnici, malý obývací pokoj a technickou místnost v přízemí. Žalovaný přes den pobýval v obývacím pokoji, kde sledoval televizní vysílání, v kuchyni si vařil, v prádelně pral a v domě konal i další činnosti, které jsou obvyklé při užívání nemovitosti k bydlení. Zároveň spotřebovával společně se žalobkyní elektrickou energii a vodu v domě, a to přibližně ve stejném rozsahu jako žalobkyně. Při užívání domu si musel svítit, elektřinu a vodu spotřebovával i při praní, žehlení, vytápění domu a dalších úkonech v domácnosti. Žalovaný se žádným způsobem ani žádnými pracemi nepodílel na údržbě či dokonce zvelebování nemovitosti. Nemovitost užíval zadarmo, nepodílel se na úhradě běžných nákladů a doma vyvolával konflikty, za které byl dříve opakovaně postižen v přestupkovém řízení. Náklady na spotřebu elektřiny a pevné platby vodného a stočného, které musely být placeny přesto, že pro zásobování domu byla využívána i studna, uhradila dodavatelům za rozhodné období žalobkyně, aniž jí na to žalovaný jakkoliv přispěl. Užíváním nemovitosti a spotřebou elektrické energie a vody v domě bez právního důvodu se žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně. Žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 56 100 Kč za užívání nemovitosti, částky 11 236,60 Kč za spotřebovanou elektrickou energii a částky 1 295 Kč za vodné a stočné. Tyto částky žalovaný dosud žalobkyni nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 7. 1. 2025.2. Žalovaný nezpochybňoval, že nemovitost v období označeném žalobkyní užíval. Rozporoval však rozsah tohoto užívání z časového i prostorového hlediska. Uvedl, že po rozvodu se v domě zdržoval pouze minimálně, spíše tam jen přespával. V domě měl přidělenu pouze jednu malou místnost v přízemí s postelí a dále užíval pouze přilehlé WC. Také na spotřebě elektřiny se podílel pouze minimálně, navíc se užívala vlastní studniční voda, nikoliv voda z veřejného řadu. Obvyklé nájemné vyčíslené v žalobě žalobkyní žalovaný nejprve považoval za nadnesené. V průběhu řízení s jeho výší souhlasil. Požadoval však, aby soud při rozhodování o výši nároku žalobkyně nevycházel z této výše obvyklého nájemného, ale aby ji s ohledem na zdravotní problémy, které žalovaného k setrvání v nemovitosti donutily, stanovil soud svojí úvahou. Dále žalovaný namítl, že uplatněný nárok je celkově v rozporu s dobrými mravy, když se žalovaný osobně vykonanými pracemi podílel na zvelebení nemovitosti žalobkyně. Navíc se v domě cítil nekomfortně, neměl tam soukromí a nevládla tam příznivá atmosféra. Proto navrhl zamítnutí žaloby.3. Po provedeném dokazování má soud z rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , za prokázané, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno ke dni , datum, . Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že návrh na rozvod manželství podala žalobkyně z důvodu narůstajících neshod mezi účastníky a verbální i fyzické agrese žalovaného vůči žalobkyni. Žalovaný s rozvodem nesouhlasil zejména proto, že nechtěl přijít o bydlení v předmětném domě. Z rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějoviccích – pobočka v Táboře ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , vyplývá, že žalovaný nemovitost po rozvodu přes výzvu žalobkyně neopustil. Soužití účastníků v nemovitosti bylo soudy obou stupňů hodnoceno jako komplikované a konfliktní. Z toho důvodu soud již v nyní probíhajícím řízení neprováděl dokazování k atmosféře mezi účastníky v tomto a předcházejícím období a související důkazní návrhy žalovaného zamítl (lékařské zprávy z 6. a 7. 8. 2021). Žalovanému byla uložena povinnost nemovitost vyklidit, a to vzhledem ke značným zdravotním problémům žalovaného ve lhůtě 6 měsíců od právní moci rozsudku. Oba účastníci v nyní probíhajícím řízení shodně uvedli, že žalovaný nemovitost vyklidil dne 14. 11. 2022.4. K věcnému rozsahu užívání nemovitosti oběma účastníky v rozhodném období má soud z účastnické výpovědi žalobkyně a žalovaného a dále z výpovědí svědků , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, za prokázané, že žalovaný v tomto období neměl zajištěné žádné jiné bydlení, v nemovitosti pobýval každodenně a v časové dotaci i rozsahu odpovídajícím běžnému bydlení, stejně jako žalobkyně. Byť žalovaný ve své výpovědi zdůrazňoval, že ke spaní měl přidělenu pouze jednu místnost s gaučem, i z této jeho výpovědi samotné vyplývá užívání dalších místností v domě (WC, koupelna, kuchyně) žalovaným a dále skutečnost, že žalovanému trpícímu vážnými zdravotními problémy zdravotní stav neumožňovat výkon rozsáhlejších aktivit mimo místo bydliště. Sám žalovaný uvedl, že chodil pouze na nákupy a zdravotní vycházky. Z toho vyplývá, že žalovaný nemovitost užíval ve stejném rozsahu, jako před rozvodem manželství, pouze s tím rozdílem, že jej žalobkyně vykázala ze společné ložnice a na spaní měl nadále vyčleněnu jinou místnost. Tomuto závěru nebrání skutečnost, že žalovaný měl v nemovitosti (stejně jako žalobkyně) vyčleněny některé místnosti, které užíval výlučně a většinu prostor v domě užívali společně, a to vzhledem k funkčnímu i prostorovému členění vnitřních prostor domu. Takto společně užívali zádveří, šatnu, prádelnu, obývací pokoj, kuchyň s jídelnou a spíž. Soud neuvěřil výpovědi žalovaného, že si po celé více než půl roku trvající rozhodné období nepral oblečení, nevařil, zakoupené potraviny konzumoval venku a v kuchyni si vařil pouze kávu. Takové chování je i vzhledem ke zdravotnímu stavu žalovaného vysoce nepravděpodobné a navíc je v rozporu s výpovědí žalobkyně i obou výše uvedených svědků, kteří všichni shodně potvrdili, že tyto činnosti žalovaný v domě běžně realizoval. Dle jejich výpovědí pak žalovaný v domě výlučně užíval pokoj, koupelnu, WC včetně šatny a místnost v horním patře, kde měl umístěny své věci. Seznam věcí, které měl žalovaný umístěny v domě a dne 14. 11. 2022 si je vystěhoval, žalobkyně předložila soudu a je poměrně obsáhlý. Je z něj patrné, že žalovaný měl v domě umístěno větší množství věcí včetně velkého i drobnějšího nábytku, televizoru, elektrických nástrojů, knih, spotřebičů, ložního prádla, nádobí a dalších předmětů. Dále podle výpovědí svědků žalovaný užíval terasu domu, kde kouřil. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný v domě vykonával veškeré činnosti související s bydlením, včetně souvisejícího užívání spotřebičů a vody, a to přibližně ve stejném rozsahu jako žalobkyně.5. Žalovaný v rozhodném období trpěl zdravotními problémy, na které poukazoval ve vyjádření k žalobě a které mu dle jeho účastnické výpovědi bránily ve zvelebování nemovitosti. Žalovaný ve své výpovědi potvrdil, že v tomto období nemovitost nijak nezveleboval. Z lékařských zpráv , právnická osoba, . (ortopedická ambulance ze dne 24. 1. 2022, 7. 2. 2022, chirurgická ambulance ze dne 28. 2. 2022, neurologická ambulance ze dne 15. 3. 2022, 22. 3. 2022 a 2. 6. 2022) a Kliniky spondylochirurgie Fakultní nemocnice v , Anonymizováno, ze dne 17. 2. 2022, plyne u žalovaného existence závažných chronických onemocnění páteře a dolních končetin. Oba slyšení svědci i žalobkyně dále vypověděli, že žalovaný se v rozhodném období žádným způsobem nepodílel nejen na zvelebování domu, ale ani na jeho běžné údržbě či úklidu. Tyto činnosti zajišťovala výlučně žalobkyně za pomoci členů své rodiny.6. Výši obvyklého čistého měsíčního nájemného za pronájem předmětné nemovitosti stanoví sdělení realitní kanceláře , právnická osoba, ze dne 11. 2. 2025. Toto sdělení pro rozhodné období stanoví maximální možnou tržní cenu výše čistého měsíčního nájemného v místě a čase obvyklou ve výši 22 000 Kč/měsíc za celou nemovitost. Žalovaný v řízení výslovně uvedl, že nesporuje výši obvyklého nájemného v částce 18 000 Kč/měsíc, což odpovídá částce za užívání domu, jejíž zaplacení požaduje žalobkyně v podané žalobě. Podle fakturace ,