11 C 225/2025-42 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 420 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 7 117 Kč včetně smluvního úroku ve výši 13,49 % ročně a poplatku za zprostředkování úvěru ve výši 8 400 Kč. Od 20. 2. 2025 se žalovaný dostal do prodlení se splácením. Dne 28. 5. 2025 přistoupil věřitel k zesplatnění úvěru. Ke dni podání žaloby dluží žalovaný 326 471,81 Kč na jistině úvěru, nesplacený smluvní úrok 15 213,92 Kč kapitalizovaný do dne předcházejícího dni zesplatnění, smluvní pokutu 1 500 Kč, pojistné 1 743 Kč, smluvní úrok 12 % ročně z dlužné jistiny od 28. 5. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 7. 6. 2025 do zaplacení.2. Okresní soud v Táboře vydal ve věci dne , datum, , pod č.j. , č. účtu, elektronický platební rozkaz, kterým bylo žalobě vyhověno. Usnesením ze dne , datum, , č.j. , č. účtu, byl uvedený elektronický platební rozkaz zrušen, když se ho nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou.3. K jednání nařízenému na den , datum, se žalovaný nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán, z účasti se neomluvil. Soud proto postupoval dne § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, když vycházel z důkazů založených ve spise.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, ve spojení s úvěrovými podmínkami, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a potvrzením o zaslání potvrzovací zprávy a následném podpisu smlouvy má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o hotovostním úvěru na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 420 000 Kč. Částka byla žalovanému vyplacena dne , datum, na bankovní účet. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 120 měsíčních splátkách po 7 117 Kč včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 400 Kč a smluvního úroku ve výši 13,49 % ročně. Celkem tak měl žalovaný žalobkyni zaplatit do 20. 3. 2031 částku 784 253,28 Kč. Dále bylo sjednáno placení pojištění ve výši 581 Kč měsíčně zahrnutého do měsíčních splátek. V čl. 5 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. Ze splátkového kalendáře je zřejmé, že žalovaný splácel splátky do 22. 1. 2025. Od splátky splatné dne 20. 2. 2025 již není ze strany žalovaného evidována žádná úhrada. Ke dni 28. 5. 2025 věřitel úvěr zesplatnil, žalovaného o tom písemně informoval a vyzval jej k zaplacení dlužné částky. Žalovaný však již nezaplatil ničeho. Žalovaný tak dosud dluží žalobkyni 326 471,81 Kč na jistině úvěru, nesplacený smluvní úrok 15 213,92 Kč kapitalizovaný do dne předcházejícího dni zesplatnění, smluvní pokutu 1 500 Kč za 3 opožděné platby, pojistné 1 743 Kč, smluvní úrok 12 % ročně z dlužné jistiny od 28. 5. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 7. 6. 2025 do zaplacení.5. Právně byla věc posouzena dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.6. Protože žalovaný po zesplatnění úvěru poskytnuté finanční prostředky žalobkyni dosud v plné výši nevrátil, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem. Důvodný je také uplatněný nárok na zákonný úrok z prodlení, který žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 654,31 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 13 189 Kč, jízdného zástupkyně žalobkyně k jednání ve výši 1 211 Kč a 21 % DPH ve výši 254,31 Kč, když úhradu jiných nákladů řízení žalobkyně nepožadovala.