13 C 57/2025-90 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 19. 5. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost uhradit žalobkyni ve výroku uvedenou částku s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, . Nedílnou součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že před poskytnutím úvěru žalované posoudila úvěruschopnost žalované, a to jednak kontrolou v několika registrech a dostupných databází, výpočtem tzv. MLS, tedy částky, která klientovi po odečtení všech mandatorních výdajů zbývá a do její výše je tak možno maximálně klienta zatížit splátkou úvěru a důsledným zjišťováním kreditního skóre klienta. Žalovaná byla na základě uzavřené smlouvy oprávněna čerpat revolvingový úvěr vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce a byla zároveň povinna poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úroky. V průběhu trvání úvěrového rámce bylo také možné výši sjednaného úvěrového rámce změnit. S žalovanou byl sjednán úvěrový rámec ve výši 150 000 Kč, výše pravidelné měsíční splátky činila 2,86 % ze sjednaného úvěrového rámce s tím, že ve splátkách jsou zahrnuty úroky, částečně jistina a pravidelné i nepravidelné poplatky a smluvní sankce. Splatnost splátek byla sjednána vždy na 20. dne příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná načerpala celkem částku 165 720,60 Kč a v průběhu smluvního vztahu uhradila splátky v celkové výši 192 569,19 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla se splácením splátek v prodlení, žalobkyně k 2. 5. 2025 úvěr zesplatnila. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou, na dlužnou částku však již po zesplatnění ničeho neuhradila a nadále tak dluží žalobkyni částku jistiny ve výši 147 632,19 Kč, poplatků na pojištění 1 145,43 Kč, nákladů na vymáhání 730 Kč a smluvních pokut 1 000 Kč s tím, že dlužná částka ve výši 150 507,62 Kč je od 17. 5. 2025 úročena úrokem z prodlení.2. K návrhu žalobkyně soud vydal dne 11. 6. 2025 elektronický platební rozkaz č. j. EPR 147348/2025-9, proti němuž žalovaná podala odpor a také se v určené lhůtě k žalobě vyjádřila. Ve vyjádření k žalobě žalovaná nárok žalobkyně neuznává, neboť úvěrová smlouva je dle jejího názoru absolutně neplatná. Důvodem neplatnosti je dle názoru žalované zejména hrubý rozpor parametrů úvěrové smlouvy s dobrými mravy a nesplnění povinností žalobkyně jako věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost dlužníka. Žalobkyně její příjmy a výdaje nijak blíže nezkoumala a ani sama neověřovala. Nezkoumala její výdaje na bydlení, případné splácení jiných dluhů či výdaje na jídlo a léky a ani si nevyžádala výpisy z jejích účtů. Neměla tedy ani snahu o zjištění skutečných příjmů a výdajů, vše posuzovala pouze formálně. Uzavření smlouvy proběhlo pouze přes webový portál a ověření příjmů přes bankovní ID, úvěrová smlouva byla podepsána elektronicky. Žalovaná neměla s uzavíráním úvěru zkušenosti a následně se v důsledku nemožnosti úvěr dále splácet dostala do nepříjemné situace. Proto se nyní musí dle jejího názoru věc vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení. Dále uvedla, že od žalobkyně převzala částku 150 000 Kč a uhradila splátky v souhrnné výši 161 933,29 Kč.3. Žalobkyně na odpor žalované reagovala vyjádřením ze dne 6. 8. 2025, v němž poukázala na skutečnost, že veškeré sankce a poplatky byly v uzavřené smlouvě o úvěru uvedeny zcela transparentně, nikoli malým písmem či nesrozumitelným způsobem. Co se týče úrokové sazby, ta byla sjednána ve výši 29,88 % ročně, což nedosahuje čtyřnásobku obvyklé úrokové sazby a nelze proto takto sjednanou sazbu považovat za rozpornou s dobrými mravy. Co se týče posouzení úvěruschopnosti žalované, uvedla žalobkyně, že vycházela z metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta s tím, že tzv. MLS je vypočítáváno vždy nejen na klienta, ale i na jeho domácnost. Takto byl zohledněn příjem žalované ve výši 12 200 Kč, životní minimum ve výši 3 140 Kč a životní minimum na 1 vyživované dítě ve výši 2 140 Kč. Nebyly zjištěny žádné splátky úvěrů, zohledněna tak byla jen splátka poskytovaného úvěru ve výši 1 430 Kč s tím, že vyšlo zbývající MLS žadatele ve výši 5 490 Kč. V případě výpočtu MLS domácnosti byl zohledněn příjem žalované ve výši 12 200 Kč, měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti 7 000 Kč, stress buffer domácnosti 579 Kč, výše splátky schvalovaného úvěru ve výši 1 430 Kč a vyšlo zbývající MLS domácnosti 3 191 Kč. Žalobkyně využívá výpočet tzv. credit scoringu, čímž dokáže velmi přesně určit pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků klienta. Vychází také ze statistických modelů, kterými posuzuje a verifikuje příjmovou a výdajovou stránku spotřebitele. Žalovaná byla také lustrována v registrech NRKI, CEE a ISIR, kde nebyly žádné negativní skutečnosti zjištěny. Žalovaná navíc následně po dobu více jak pěti let úvěr splácela, což svědčí o tom, že byla úvěr schopna splácet. Žalobkyně dále upřesnila, že ve smlouvě o úvěru byl s žalovanou sjednán úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč, následně však dne 2. 6. 2023 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 150 000 Kč, přičemž před navýšením úvěrového rámce byla úvěruschopnost žalované zkoumána opětovně. Při navýšení úvěrového rámce žalobkyně ověřila příjmy žalované z výpisu z účtu za období 14. 4. 2023, 15. 5. 2023 a 14. 6. 2023. Opět byly provedeny lustrace v registrech NRKI, CEE a ISIR a vypočteno MLS žadatele a domácnosti. MLS žadatele zohledňuje příjem žalované ve výši 20 000 Kč, životní minimum 4 470 Kč, životní minimum 1 vyživovaného dítěte 3 050 Kč a splátka po navýšení úvěrového rámce 4 290 Kč s tím, že vychází částka 9 190 Kč. V případě MLS domácnosti je zohledněn příjem žalované 20 000 Kč, splátky úvěrů 3 800 Kč, výdaje na bydlení 4 000 Kč, životní minima všech členů domácnosti 7 520 Kč a splátka po navýšení úvěrového rámce 4 290 Kč s tím, že vychází MLS domácnosti na částku 390 Kč. Žalobkyně tak uzavřela, že žalovaná bude úvěr schopna splácet.4. Jednání soudu dne 6. 10. 2025 se žalovaná neúčastnila, telefonicky se však omluvila. K jednání dne 22. 10. 2025 se nedostavila žalobkyně, ta souhlasila s jednáním bez její účasti. Jednání proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) proběhlo v prvním případě bez účasti žalované a v druhém případě bez účasti žalobkyně.5. Soud provedl následující dokazování, kterým zjistil následující skutkový stav:6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve spojení s úvěrovými podmínkami žalobkyně, které jsou její nedílnou součástí a dodatku k úvěrové smlouvě s variabilním symbolem , var. symbol, ze dne , datum, má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které mohla žalovaná čerpat úvěr do výše úvěrového rámce 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala čerpané prostředky splácet včetně poplatků a úroků ve výši 29,88 % ročně ve splátkách, jejichž výše byla stanovena na 2,86 % z výše sjednaného úvěrového rámce, tj. 1 430 Kč, a to vždy k 20. dni v kalendářním měsíci s tím, že první splátka je splatná 20. dne kalendářního měsíce, následujícího po měsíci, v němž došlo k prvnímu čerpání. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná je zaměstnaná s příjmem 12 200 Kč měsíčně, má jedno vyživované dítě a je rozvedená. Smlouva obsahuje také část označenou jako sazebník poplatků a odměn a dále dohodu pojištění schopnosti splácet s měsíční úhradou 8,9 % z minimální splátky úvěru. Uvedeny jsou také důsledky nesplácení úvěru, kde je zahrnuta i smluvní pokuta a úrok z prodlení. Dne 2. 6. 2023 účastníci sjednali dodatkem č. , hodnota, k úvěrové smlouvě změnu výše úvěrového rámce na částku 150 000 Kč s tím, že výše minimální měsíční splátky činí 4 290 Kč.7. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaná při uzavírání smlouvy o úvěru uvedla, že je zaměstnaná s měsíčním příjmem ve výši 12 200 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 0 Kč, má 1 vyživované dítě, je rozvedená a měsíční výdaje domácnosti činí 7 000 Kč. Žalovaná byla lustrována v registru NRKI (nebankovní registr klientských informací), MVCR (ověření občanského průkazu), JAP PUJCKA (produkt KAMALI), ISIR (insolvenční rejstřík) a CEE (centrální evidence exekucí).8. Z výpisu čerpání splátek a úhrad má soud za prokázané, že dne 11. 11. 2019 čerpala žalovaná částku 50 000 Kč v rámci sjednaného úvěrového limitu a postupně úvěr splácela. Splátky byly započítávány částečně na jistinu, částečně na úroky a také na úhradu pojištění a účtovaných poplatků. Již 20. 4. 2022 byl žalované účtován také náklad na vymáhání ve výši 100 Kč. I takto účtované náklady byly součástí hrazených splátek. Součástí splátek byly i účtované smluvní pokuty, jak je patrno např. u splátky ze dne 20. 3. 2024. Žalovaná také úvěr nadále postupně čerpala výběry z bankomatu, platbami kartou či převody hotovosti na účet. Ke dni 2. 5. 2025 byl úvěr zesplatněn. Za období od 11. 11. 2019 do 2. 5. 2025 žalovaná postupně načerpala na