6 C 124/2025-17 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost uhradit žalobkyni ve výroku uvedenou částku s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 14. 12. 2024. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal jej zaplatit včetně poplatku za sjednání úvěru 330 Kč do 30 dnů od jeho poskytnutí, stejně tak jako smluvně stanovené poplatky, tj. expres výplatu 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku 99 Kč, za SMS servis 49 Kč, tzv. korunový odklad 990 Kč a náklady na případné vymáhání či smluvní pokutu při neplnění smluvních podmínek. Žalovaný nesplatil úvěr řádně a včas, na úhradu dlužných částek neuhradil žalovaný ani na základě předžalobní výzvy ničeho.2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o úvěru č. ze dne 17. 12. 2024 ve spojení s úvěrovými podmínkami žalobkyně a také předsmluvními informacemi a sazebníkem, dále kartou klienta, opisem proplacení úvěru, výpisem přijatého ověřovacího poplatku, splátkovým kalendářem a výzvou k zaplacení úvěru ze dne 30. 3. 2025 včetně podacího archu má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla dne 14. 12. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, na základě žalovaný čerpal úvěr v částce 10 000 Kč po ověření vlastnictví k účtu žalovaného zasláním korunového poplatku na účet žalobkyně. Úvěr včetně poplatku 330 Kč měl žalovaný uhradit do 30 dnů od jeho poskytnutí. Úrok z úvěru nebyla smluvně sjednán. Žalovaný se smluvně zavázal uhradit poplatky za následující volitelné služby, tj. za expres výplatu 199 Kč, za bezpečnou splátku 99 Kč, za SMS servis 49 Kč a za tzv. korunový odklad 990 Kč. Žalovaný využil možnosti korunového odkladu ve dnech 10. 1. 2025 a 12. 2. 2025, splatnost úvěru byla prodloužena do 17. 3. 2025. Dle úvěrových podmínek má žalobkyně také nárok na náklady vymáhání a smluvní pokutu ve výši ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný úvěr nezaplatil řádně a včas a ke dni podání žaloby sestává žalovaná částka z jistiny 9 999 Kč (po odečtu ověřovacího poplatku), poplatku za poskytnutí úvěru 330 Kč, a dále dosud neuhrazených poplatků za expres výplatu 199 Kč, za bezpečnou splátku 297 Kč, za SMS servis 147 Kč a za tzv. korunový odklad 1 979 Kč, vynaložených nákladů na vymáhání 300 Kč a smluvních pokut 600 Kč. Z výzvy ke splacení dlužných částek z 30. 3. 2025 ve spojení s podacím archem má soud za prokázané, že žalovaný byl upozorněn na možné soudní vymáhání dluhu.4. Při právní kvalifikaci vycházel soud z ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.5. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal a zavázal se hradit smluvně sjednané poplatky a případné sankce v případě nezaplacení úvěru řádně a včas. Svou povinnost vrátit vyčerpaný úvěr v souladu s uzavřenou smlouvou, tj. včetně sjednaných poplatků, náklad a sankcí nesplnil. Porušil tak svoji smluvní i zákonnou povinnost, a soud mu proto uložil uhradit žalobkyni dosud neuhrazenou jistinu, poplatky, smluvní pokutu a náklady na vymáhání dle specifikace uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Částečně důvodný je nárok žalobkyně na úrok z prodlení, který žalobkyně požaduje v souladu s ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ovšem soud úrok z prodlení přiznal žalobkyni pouze z částky 13 551 Kč sestávají z jistiny, poplatků a smluvní pokuty, nikoliv z příslušenství žalované pohledávky ve výši 300 Kč, které žalobkyně požaduje na základě § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterého jsou příslušenstvím pohledávky i náklady spojené s uplatněním pohledávky. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, neboť neúspěch žalobkyně je pouze v minimální výši představující úrok část nárokovaného úroku z prodlení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 551 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.