8 C 199/2024-92 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči 1. žalované domáhala zaplacení částky ve výši 48 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne 6. 12. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že 1. žalovaná se obohatila o žalovanou částku, když pronajímala za nájemné ve výši 12 000 Kč ročně, které sama inkasovala za období 12/2021 do 12/2024, garáž č. p. , Anonymizováno, , jež je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (veškeré dále uvedené nemovité věci se nacházejí rovněž v k. ú. , adresa, ), přičemž 1. žalovaná má k uvedené nemovité věci spoluvlastnický podíl ve výši 1/4 a žalobkyně spoluvlastnický podíl ve výši 3/4, tedy za uvedené období měla z uvedeného nájemného žalobkyni náležet částka ve výši 27 000 Kč odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu na uvedené nemovité věci. Dále 1. žalovaná pronajímala za nájemné ve výši 9 600 Kč ročně, které sama inkasovala za období 12/2021 do 12/2024, garáž č. p. , Anonymizováno, , jež je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, , přičemž 1. žalovaná má k uvedené nemovité věci spoluvlastnický podíl ve výši 1/4 a žalobkyně spoluvlastnický podíl ve výši 3/4, tedy za uvedené období měla žalobkyně z uvedeného nájemného náležet částka ve výši 21 600 Kč odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu na uvedené nemovité věci. Vůči 2. žalované se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 27 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne 6. 12. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že 2. žalovaná se obohatila o žalovanou částku, když pronajímala v období 12/2021 do 12/2024 za nájemné ve výši 12 000 Kč ročně, které sama inkasovala, garáž bez č. p./č. ev., jež je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, , přičemž 1. žalovaná má k uvedené nemovité věci spoluvlastnický podíl ve výši 1/4 a žalobkyně spoluvlastnický podíl ve výši 3/4, tedy za uvedené období měla z uvedeného nájemného žalobkyni náležet částka ve výši 27 000 Kč odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu na uvedené nemovité věci. Žalované dlužné částky nezaplatily do 5. 12. 2024 i přes předžalobní výzvy ze dne 28. 11. 2024 (číslo listu, dále jen „č. l.“, 7 a 8 spisu).2. Ve vyjádření k žalobě ze dne 3. 3. 2025 (č. l. 29) 2. žalovaná k žalobkyní uplatněnému nároku uvedla, že není pasivně legitimována, neboť v žalovaném období disponovala s garáží 1. žalovaná a za pronájem předmětné nemovité věci nájemné neinkasovala ona, ale její dcera - 1. žalovaná. Podnájemné od pana , jméno FO, inkasovala 2. žalovaná pouze do roku 2020.3. Ve vyjádření k žalobě ze dne 11. 3. 2025 (č. l. 39) 1. žalovaná započetla pohledávku žalobkyně ve výši 48 600 Kč na svoji pohledávku vůči žalobkyni, jež plyne z pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 3. 10. 2024, č. j. 8 C 89/2024-66, kterým byla žalobkyni uložena povinnost uhradit 1. žalované částku 1 807 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 13,75 % ročně od 1. 9. 2024 do zaplacení.4. Podáním ze dne 25. 3. 2025 (č. l. 42) vzala žalobkyně zpět žalobu vůči 2. žalované a dále podáním ze dne 19. 5. 2025 (č. l. 56-57) vůči 1. žalované částečně zpět co do jistiny, jak bylo podrobně odůvodněno v pravomocném usnesení zdejšího soudu ze dne 12. 6. 2025, č. j. 8 C 199/2024-69, kterým bylo zamítnuto rozšíření žaloby žalobkyní, jakož i v navazujícím pravomocném usnesení ze dne 7. 7. 2025, č. j. 8 C 199/2024-75. Soud proto výrokem II. a III. tohoto rozsudku řízení v souladu s ust. § 96 odst. 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) zastavil, když s ohledem na okamžik zpětvzetí žaloby nebyl souhlas žalovaných se zastavením řízení třeba.5. Vzhledem k tomu, že zbývajícím předmětem sporu bylo právní posouzení nároku na bagatelní úroky z prodlení a ve věci mohlo být rozhodnuto na základě předložených listinných důkazů, jakož i z důvodu hospodárnosti, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně ve svém přípise ze dne 28. 7. 2025 (č. l. 88-89) i žalované v přípise rovněž ze dne 28. 7. 2025 (č. l. 84-85) shodně uvedly, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.6. Soud má z předložených listinných důkazů, a to konkrétně z výpisu katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, , LV č. , hodnota, , za prokázané, že žalobkyně je spoluvlastníkem podílu o velikosti 3/4 pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je garáž bez čp./č. ev., k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je garáž č. p. , Anonymizováno, a k pozemku parc. č. , Anonymizováno, jehož součástí je garáž s č. p. , Anonymizováno, , a dále, že 1. žalovaná je spoluvlastníkem zbývajícího podílu o velikosti 1/4 uvedených nemovitých věcí. Tyto skutečnosti byly ostatně mezi účastníky nesporné. Ze smlouvy o podnájmu garáže ze dne 23. 9. 2016 (č. l. 9-10) má soud za prokázané, že 2. žalovaná podnajala garáž bez č. p./ č. ev., jež je součástí shora uvedeného pozemku parc. č. , Anonymizováno, , panu , jméno FO, . Z vyjádření 2. žalované ze dne 3. 3. 2025 (č. l. 29) vyplynulo, že 2. žalovaná inkasovala nájemné za podnájem v předchozí větě uvedené garáže toliko do roku 2020, přičemž dále, a to až do dubna roku 2022 včetně, nájemné inkasovala 1. žalovaná. Toto tvrzení 2. žalované prokazují poštovní poukázky, kterými právě 1. žalovaná zaplatila žalobkyni celkem částku 3 750 Kč, a na kterých je touto žalovanou uvedeno, že jde o „doplatek“ za „garáž“ přijatý od pana , jméno FO, (č. l. 32-34), dále potvrzení o provedených bezhotovostních platbách ze dne 14. 1. 2025 a ze dne 26. 2. 2025 na tutéž celkovou částku (č. l. 35 a 36), kde taktéž 1. žalovaná uvádí, že přeposílá platby od pana , jméno FO, (nikoli, že by plnila za 2. žalovanou), ale i vyjádření 1. žalované zaslané jejímu zástupci (č. l. 30), ve kterém 1. žalovaná výslovně uvádí, že jí, jako pronajímatelce v žalovaném období, pan , jméno FO, předal při ukončení nájmu klíče (č. l. 32-33), a konečně i předávací protokol, podle kterého pan Žehourek předal vyklizenou garáž právě 1. žalované (č. l. 68).7. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle ust. § 1982 odst. 2 o. z. se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.8. Započtení je realizováno jednostranným právním jednáním, ve kterém jedna strana prohlásí druhé, že svoji pohledávku započítává vůči pohledávce druhé strany, přičemž účinky takového jednání nastávají doručením druhé straně, žádná součinnost či souhlas druhé strany se nevyžaduje (Šilhán, Josef. § 1982 [Předpoklady a účinky započtení]. In: Hulmák, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, s. 1114.). Komentářová literatura dále k okamžiku započtení uvádí: „Pohledávka se stane způsobilou k započtení tehdy, když jsou u ní naplněny všechny předpoklady kompenzability. K zániku započítávaných pohledávek tak dochází v okamžiku, ke kterému se naplní všechny předpoklady kompenzability u té ze započítávaných pohledávek, u níž nastaly později. Jde tedy o okamžik, kdy poprvé mohlo být z pohledu započítávajícího učiněno započtecí právní jednání; bude-li rozhodující okamžik splatnosti (pozdější) pohledávky, lze k započtení přistoupit nejdříve první den prodlení dlužníka této pohledávky, byť obě pohledávky zaniknou posledním okamžikem dne předcházejícího. U aktivně započítávané pohledávky bude často rozhodující okamžik její splatnosti a u pasivně započítávané okamžik, kdy dlužníkovi vzniklo právo plnit svůj dluh; pohledávky zaniknou k pozdějšímu z těchto okamžiků.“ Prohlášení o započtení bylo vůči žalobkyni učiněno 1. žalovanou dne 11. 3. 2025 (č. l. 39), přičemž do dispoziční sféry žalobkyně se toto dostalo dne 17. 3. 2025 (doručenka tamtéž). Pro určení okamžiku, ve kterém došlo k zániku započítávaných pohledávek, je nicméně, s ohledem na shora uvedené, rozhodující, kdy došlo k naplnění všech předpokladů kompenzability. Rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 3. 10. 2024, č. j. 8 C 89/2024-66, byla 1. žalované přiznána pohledávka vůči žalobkyni ve výši 1 807 000 Kč s úrokem z prodlení od 1. 9. 2024, tedy pohledávka 1. žalované vůči žalobkyni byla dospělá dne 1. 9. 2024. U této pasivně započítávané pohledávky je rozhodující okamžik, kdy dlužníkovi vznikla povinno