8 C 97/2025-31 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vůči žalovanému zaplacení smluvních pokut za prodlení žalovaného s vrácením knihovních jednotek, dále za ztrátu knihovních jednotek a dále ve výši ceny knihovních jednotek s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o absenční výpůjčce knihovních jednotek od žalobkyně a žalovaný se zároveň zavázal dodržovat knihovní řád vydaný žalobkyní, jehož přílohou je i ceník. Žalovaný si následně vypůjčil 23 kusů knihovních jednotek, tyto v určené lhůtě, ale ani do jednoho roku (365 dnů) nevrátil, a proto vznikl žalobkyni dle čl. 49 knihovního řádu ve spojení s ceníkem nárok na úhradu smluvních pokut ve výši 10 350 Kč za prodlení s vrácením knihovních jednotek, ve výši 8 831 Kč za pořizovací ceny knihovních jednotek a dále na úhradu smluvní pokuty (manipulačního poplatku) v souvislosti s odpisem knihovních jednotek v celkové výši 3 450 Kč. Žalovanou částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní upomínky.2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) i on vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. V dané věci má soud za prokázané z předložených listinných důkazů, a to konkrétně z přihlášky ze dne 6. 9. 2023, že mezi účastníky řízení vznikl smluvní vztah na základě přihlášky žalovaného a žalovaný se tak stal registrovaným uživatelem knihovny, kterou provozuje žalobkyně. Zároveň vyjádřil souhlas se zněním knihovního řádu, který vydala žalobkyně v souladu s ust. § 4 odst. 7 zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických služeb. Přílohou knihovního řádu je i ceník smluvních pokut a poplatků, podle kterého činí smluvní pokuta částku 2 Kč za každý započatý den prodlení a knihovní jednotku, a dále při ztrátě knihovní jednotky pořizovací cenu knihovní jednotky + smluvní pokutu výši 150 Kč. V rámci knihovního řádu bylo žalovanému umožněno provádět tzv. absenční výpůjčky knihovních jednotek, výpůjční doba činila 31 dnů. Dne 7. 9. 2023 a dne 29. 9. 2023 si žalovaný vypůjčil knihovní jednotky, celkem , hodnota, kusů, a tyto v určené době nevrátil, jak vyplývá z doloženého výpisu ze čtenářského konta. Z něj plyne i cena každé z 23 vypůjčených jednotek, která činí dohromady částku 8 831 Kč. Podle čl. 49 knihovního řádu se smluvní pokuta za prodlení s vrácením knihovní jednotky počítá od 1. provozního dne knihovny po dni, kdy prodlení započalo, počítá se ke každé knihovní jednotce zvlášť, a to až do jejího vrácení. Vedle smluvní pokuty se uživatel zavazuje za prodlení s vrácením knihovní jednotky zaplatit smluvní pokutu ve výši pořizovací ceny v případě, že nevrátí vypůjčenou knihovní jednotku ve lhůtě jednoho roku (365 dnů). Po uplynutí 365 dnů se provozovatel knihovny vzdává práva na vrácení knihy a vymáhá nadále pouze smluvní pokuty. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2025 k zaplacení dlužné částky s tím, že pro případ nezaplacení dluhu v určené lhůtě bude pohledávka vymáhána soudní cestou.4. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády.5. Po přezkoumání a zhodnocení listinných důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je plně důvodný. V dané věci je žalovaný v prodlení s vrácením 23 kusů knihovních jednotek déle než jeden rok, tedy při výši smluvní pokuty 2 Kč za každý započatý den prodlení a knihovní jednotku dle ceníku, je žalobkyní vznesený nárok na smluvní pokutu za prodlení žalovaného s vrácením knihovních jednotek ve výši 10 350 Kč v souladu s uzavřenou smlouvou o absenční výpůjčce. Vzhledem k tomu, že žalovaný nevrátí vypůjčené knihovní jednotky ve lhůtě jednoho roku, je také zcela v souladu s uzavřenou smlouvou i uplatněná smluvní pokuta ve výši pořizovacích cen jednotlivých knihovních jednotek, která činí ve svém souhrnu částku 8 831 Kč, jakož i smluvní pokuta za ztrátu knihovní jednotky v celkové požadované výši 3 450 Kč, když žalovaný způsobil ztrátu 23 knihovních jednotek (23 x 150 = 3 450). Protože žalovaný žalobkyni neuhradil sjednané smluvní pokuty za prodlení s vrácením knihovních jednotek, za ztrátu knihovních jednotek a ani smluvní pokutu ve výši pořizovacích cen knihovních jednotek, tj. celkem částku 22 631 Kč (10 350 + 8 831 + 3 450), uložil soud žalovanému tuto povinnost tímto rozsudkem. Důvodným je též nárok žalobkyně na zákonné příslušenství, tedy zákonné úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje v souladu s ust. § 1970 o, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 632 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 132 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 400 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. O náhradě DPH soud nerozhodoval, neboť právní zástupce žalobkyně není jejím plátcem. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.