9 C 251/2025-15 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení příspěvku, neboť žalovaný coby provozovatel nákladního automobilu reg. zn. , SPZ, neměl ode dne 29. 7. 2024 do dne 15. 10. 2024 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli předmětné vozidlo je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalobkyně dále uplatnila zákonný nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a na úroky z prodlení.2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) i on vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 21. 11. 2024 doložené spolu s dokladem o jejím doručení žalovanému za prokázané, že žalovaný je provozovatelem nákladního automobilu, s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg, reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, , který je v registru silničních vozidel veden jako provozovaný a dále že v období od 29. 7. 2024 do 15. 10. 2024 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku vyzvala opakovanými upomínkami, avšak žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho ani na základě předžalobní výzvy ze dne 10. 4. 2024.4. Při právní kvalifikaci vycházel soud z ust. § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu. podle kterého provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Podle § 45 odst. 2 téhož zákona provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 3 tohoto ustanovení se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je určena vyhláškou Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. Dle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dle ust. § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. V dané věci žalovaný porušil svou zákonnou povinnost, když ode dne 29. 7. 2024 do dne 15. 10. 2024 neměl k výše uvedenému vozidlu reg. zn. , SPZ, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni v návaznosti na porušení této povinnosti žalovaným vznikl nárok na příspěvek, který se vypočte jako součin počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Ten v dané věci činí 11 455 Kč (79 dní x denní sazba ve výši 145 Kč dle vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Protože žalovaný dosud žalobkyni výše uvedenou částku nezaplatil, uložil mu soud tuto povinnost tímto rozsudkem. Důvodným je i nárok žalobkyně na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve spojení s § 513 o. z., neboť žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovaného k úhradě uvedeného příspěvku. Současně soud přiznal žalobkyni i nárok na úroky z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení se splacením peněžitého dluhu a nárok žalobkyně je tedy v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 400 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 500 Kč částkou 315 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.