10 C 19/2026-21 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se žalobou domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o osobní kreditní kartě k účtu č. , č. účtu, ze dne 19. 2. 2009. Touto smlouvou žalobkyně umožnila žalovanému čerpat prostřednictvím kreditní karty finanční prostředky až do výše 40 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných smlouvou včetně úroku ve výši 12,75 % ročně a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru a jeho správou. Žalovaný úvěr čerpal, avšak nedodržoval sjednané podmínky a dostal se do prodlení s úhradou dluhu. Žalobkyně proto ke dni 19. 8. 2024 od smlouvy o osobní kreditní kartě odstoupila. Žalovaný tak žalobkyni dlužil ke dni zesplatnění částku ve výši vyčerpanou jistinu úvěru ve výši 31 223,27 Kč, poplatky ve výši 7 590 Kč a dále požaduje žalobkyně také smluvní úrok a úrok z prodlení, které částečně kapitalizovala. Dlužné částky neuhradil žalovaný ani na základě předžalobní výzvy.V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas. Žalovaný se k výzvě soudu nijak nevyjádřil. Proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.Z listin předložených žalobkyní, a to smlouvy o osobní kreditní kartě k účtu č. , č. účtu, ze dne 19. 2. 2009 ve znění dodatků ze dne 4. 5. 2001, 25. 1. 2015 a 11. 2. 2019 ve spojení s všeobecnými obchodními podmínkami a podmínkami pro osobní kreditní karety, sazebníkem poplatků a oznámením o úrokových sazbách, jakož i z výpisu z účtu ke kreditní kartě a historického výpisu má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru bylo závazkem žalobkyně poskytnout žalovanému opakovaně úvěr až do výše 40 000 Kč a závazkem žalovaného bylo splácet tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 12,75 % ročně dle sjednaných podmínek. Tento úvěr žalovaný čerpal a zavázal se úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 z vyčerpané jistiny úvěru podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu ke kreditní kartě, a to vždy nejpozději do 25. dne příslušného kalendářního měsíce za období ode dne vystavení předcházejícího výpisu do dne předcházejícího dni vystavení daného výpisu. Z výpisu z účtu vyplývá, že žalovaný své povinnosti nedodržel a dostal se tak do prodlení se splácením dluhu. Žalobkyně proto dopisem ze dne 19. 8. 2024 vypověděla smlouvu o osobní kreditní kartě a následně dne 20. 8. 2024 odeslala zesplatňující dopis, kterým došlo k úplné splatnosti všech dluhů žalovaného z předmětné smlouvy. O výši dlužných částek informovala žalobkyně žalovaného zesplatňujícím výpisem ze dne 2. 9. 2024. Žalovaný však ani přes výzvy žalobkyně neuhradil ničeho a dluží tak částku ve výši 31 223,27 Kč na jistině úvěru, částku 7 590 Kč na poplatcích, a dále i úrok z úvěru a úrok z prodlení, který žalobkyně částečně kapitalizovala a je specifikován ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 9. 9. 2025.Po právní stránce byla věc ve smyslu § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) posouzena podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen obch. z.), podle kterého se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch finanční prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté plnění vrátit a zaplatit úroky. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. z. se závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru řídí obchodním zákoníkem bez ohledu na povahu účastníků. Podle § 502 obch. z. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle § 273 odst. 1 obch. z. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.Nárok žalobkyně je důvodný. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému možnost čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr opakovaně až do výše 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a vyzvala ho k zaplacení celé dlužné částky. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a poplatků. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud tímto rozsudkem s odkazem na citovaná zákonná ustanovení žalobě, a to včetně nároku na zaplacení úroků a úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje dle § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 457 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 553 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 813,27 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.