10 C 343/2025-52 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku a náklady na vymáhání ve výši 1 000 Kč z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, . Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná měla hradit žalobkyni úroky z úvěru ve splátkách po 5 000 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářních měsíce a spolu s poslední splátkou i jistinu úvěru. Žalovaná se však dostala do prodlení se splátkou úroků splatnou dne , datum, . Na jistinu úvěru neuhradila žalovaná ke dni podání žaloby ničeho. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku.2. Žalovaná potvrdila, že dne , datum, uzavřela se žalobkyní smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě jí bylo žalobkyní poskytnuto 50 000 Kč; na tuto smlouvu dosud uhradila celkem 33 500 Kč. Při uzavírání smlouvy se nacházela v problematické sociální situaci, nebyla schopna realisticky vyhodnotit své finanční možnosti ani plně porozumět smluvním podmínkám; rizika plnění jí podle jejího tvrzení nebyla vysvětlena. Následně vyhledala dluhové poradenství. Žalovaná nárok v podobě uplatněné žalobou neuznává. Má za to, že nejde o nárok ze smlouvy o úvěru, nýbrž o vypořádání bezdůvodného obohacení, jelikož úvěrová smlouva je absolutně neplatná. Neplatnost dovozuje jednak z nedostatků procesu uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, jednak z hrubého rozporu parametrů úvěru s dobrými mravy (zejména výší RPSN) a dále z porušení povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. K procesu uzavření smlouvy namítá, že žalobkyně neprokázala platné přijetí nabídky žalovanou v požadované písemné formě při užití elektronických prostředků, když zadání jednorázového SMS kódu do webového formuláře neznamená, že smlouva byla žalovanou elektronicky podepsána. Dále namítá, že žalobkyně neprovedla s odbornou péčí posouzení její úvěruschopnosti. Žalobkyně jako věřitel neprověřila její příjmy a výdaje a celkovou ekonomickou situaci, spokojila se s nedoloženými tvrzeními, a nevyužila či nesprávně vyhodnotila dostupné informace. Navrhla, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni dosud nesplacenou jistinu úvěru ve výši 16 500 Kč ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně.3. Z předsmluvních informací včetně splátkového kalendáře, smlouvy o úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, a smluvních podmínek k této smlouvě, z potvrzení o zaplacení verifikační platby a potvrzení o výplatě částky 50 000 Kč je prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Dne , datum, odeslala žalovaná ze svého účtu vedeného u , právnická osoba, . na účet žalobkyně verifikační platbu ve výši 1 Kč a následně dne , datum, zaslala žalobkyně žalované na tento účet částku 50 000 Kč. Podle obsahu předsmluvních informací a žalobkyní předložené smlouvy o úvěru se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu určitou 12 měsíců. Poskytnutou částku se žalovaná zavázala žalobkyni splatit do , datum, . V bodě 5.1. smlouvy účastníci sjednali, že po dobu trvání smlouvy bude úrok z poskytnuté jistiny hrazen žalovanou formou pravidelných měsíčních splátek bez umoření jistiny, kdy výše každé jednotlivé splátky úroku činí 5 000 Kč. Každá jednotlivá splátka je splatná vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Současně s poslední splátkou úroku je splatná rovněž jistina poskytnutého úvěru. Smluvní úrok činí 10 % měsíčně, RPSN činí 214 %. Společně s jistinou úvěru se tedy žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 60 000 Kč, celkem měla žalobkyni zaplatit částku 110 000 Kč. Z první upomínky žalobkyně ze dne , datum, a druhé upomínky ze dne , datum, vyplývá, že žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením splátky úroku splatné dne , datum, . Dne , datum, věřitel úvěr zesplatnil a zaslal o tom žalované písemné oznámení s předžalobní výzvou, kde požadoval zaplacení zbývající jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč, smluvního úroku ve výši 16 000 Kč a nákladů na upomínkování ve výši 1 000 Kč.4. Žalovaná tvrdila, že ke dni rozhodnutí soudu žalobkyni na dluh zaplatila celkem 33 500 Kč. Toto své tvrzení doložila listinnými důkazy – potvrzeními o provedených platbách dne , datum, ve výši 5 000 Kč, dne , datum, ve výši 5 000 Kč, dne , datum, ve výši 5 000 Kč, dne , datum, ve výši 5 000 Kč, dne , datum, ve výši 5 000 Kč, dne , datum, ve výši 500 Kč, dne , datum, ve výši 500 Kč, dne , datum, ve výši 500 Kč, dne , datum, ve výši 1 000 Kč, dne , datum, ve výši 1 000 Kč, dne , datum, ve výši 1 000 Kč, dne , datum, ve výši 1 000 Kč, dne , datum, ve výši 1 000 Kč a dne , datum, ve výši 2 000 Kč.5. V příloze č. 1 smlouvy o úvěru je popsán proces ověření schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet, který žalobkyně realizovala před uzavřením smlouvy. Kromě základních informací o žalované týkajících se jejího stavu a bydliště příloha smlouvy obsahuje výsledky lustrací v několika registrech (lustrace neplatných dokladů, lustrace v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, informace k platební morálce ze SOLUS, informace k finančním závazkům ze SOLUS a informace z interní databáze) vše s negativním výsledkem. Následuje vyhodnocení příjmu žalované, kde žalobkyně vycházela z příjmů žalované nalezených na jejím bankovním účtu ve výši 81 877 Kč oproti výši příjmu, který měla žalovaná uvést ve výši 100 000 Kč. Při hodnocení nákladů žalované na bydlení vycházela žalobkyně z částky 4 000 Kč jakožto z žalobkyní stanovené minimální částky těchto nákladů, když žalovaná měla uvést tyto náklady jako nulové a stejně tak nebyly žádné takové náklady nalezeny ani na jejím bankovním účtu. Hodnotu nákladů na potraviny a běžné zboží domácnosti žalované stanovila žalobkyně z údajů na bankovním účtu žalované ve výši 7 891 Kč, když i zde žalovaná měla uvést tyto náklady jako nulové. Dále žalobkyně kalkulovala s měsíčními finančními závazky žalované nalezenými na jejím bankovním účtu ve výši 1 333 Kč. Po odečtení od příjmu žalované ve výši 81 877 Kč nákladů na bydlení ve výši 4 000 Kč, nákladů domácnosti ve výši 7 891 Kč, finančních závazků ve výši 1 333 Kč a extra částky na další libovolné náklady žalované ve výši 500 Kč žalobkyně uzavřela, že žalovaná disponuje měsíčně finančním zůstatkem ve výši 68 153 Kč, se kterým může disponovat a splácet z něj úvěr poskytnutý žalobkyní, aniž by byla dotčena její současná životní úroveň a že žalovaná má k dispozici dostatečný zůstatek ke splácení měsíční splátky úvěru ve výši 5 000 Kč.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěr