13 C 92/2025-52 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) podanou u zdejšího soudu dne 2. 9. 2025 se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 98 371 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené mezi účastníky dne , Anonymizováno, . Žalobkyně dle této smlouvy žalovanému poskytla úvěr ve výši 74 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok ve výši nominální úrokové sazby 68,35 % ročně splatit ve 48 splátkách po 4 532 Kč měsíčně, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosincem 2024 dle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Žalovaný sjednané podmínky řádně neplnil a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalovaný se dle žalobkyně dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce více jak 30 dnů, žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty dle bodu 6. 1. smlouvy o úvěru v celkové výši 998 Kč, neboť takovéto prodlení se týkalo dvou splátek, a smluvní pokuta ve výši 499 Kč byla sjednána za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce více jak 30 dnů. Dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6. 2. smlouvy o úvěru v celkové výši 400 Kč, neboť žalovaný se ocitl v prodlení o délce více jak 15 dnů se 2 splátkami a náhrada ve výši 200 Kč byla sjednána za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce více jak 15 dnů. Ke dni 23. 4. 2025 došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru, neboť žalovaný byl dle žalobkyně v prodlení o délce 65 dnů s úhradou splátky či její části. Podle bodu 6. 3. úvěrové smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny. Tuto novou jistinu ve výši celkem 85 817,69 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění. Ke dni podání žaloby uhradil žalovaný na svůj dluh 9 064 Kč. Dále žalobkyně požaduje také smluvní pokutu v celkové částce 11 156 Kč, a to dle bodu 6. 5. smlouvy, která byla stanovena ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 25. 4. 2025 do 1. 9. 2025. Žalobkyně dále požadovala i úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající původní jistině úvěru ve výši 3 208,56 Kč ode dne 25. 4. 2025 do 18. 5. 2025, a to v nominální roční úrokové sazbě 68,34 % ročně a od 19. 5. 2025 v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve výši 12 % ročně. Další částky žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, a proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.3. Z listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 11. 11. 2024 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnut žalovanému úvěr ve výši 74 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal splácet včetně sjednaného úroku ve výši nominální úrokové sazby 68,34 % ročně, a to ve 48 měsíčních splátkách po 4 532 Kč splatných počínaje prosincem roku 2024 vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce. Tato úroková sazba byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Podle bodu 6. 1. smlouvy, pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Dle bodu 6. 2. smlouvy má poskytovatel vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením klienta. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Podle bodu 6. 5. smlouvy, jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou výši jistiny úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, dodatku č. , hodnota, , oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře, prohlášení klienta, předsmluvního formuláře). Dne 12. 11. 2024 byla ve prospěch žalovaného odepsána z účtu žalobkyně částka 74 000 Kč (z dokladu o vyplacení úvěru). Žalovaný na úhradu poskytnutého úvěru zaplatil před zesplatněním 9 064 Kč (z karty klienta a výzev k zaplacení). K zesplatnění došlo v souladu s bodem 6. 3. písm. b) smlouvy, podle kterého jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů smlouvy, automaticky dojde k zesplatnění úvěru. K tomuto dni (23. 4. 2025) se pak stává okamžitě splatnou celá jistina úvěru a veškeré úroky z poskytnutého úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a náklady dle bodu 6. 2. části B smlouvy. Podle bodu 6. 4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději do dne zesplatnění (ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných splátek, které měl řádně hradit dle přílohy ke smlouvě – splátkového kalendáře a také k úhradě smluvní pokuty a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného (z výzvy ze dne 17. 4. 2025). K zesplatnění úvěru došlo dne 23. 4. 2025 (ze sdělení z 23. 4. 2025). Poprvé byl žalovaný v prodlení o délce 30 dnů se splátkou č. 1 a v prodlení o délce 60 dnů taktéž se splátkou č. 2, když do podání žaloby uhradil na dlužnou částku 9 064 Kč (z karty klienta). Žalovaný byl vyzván k úhradě vzniklého dluhu , Anonymizováno, upozorněn na možnost jeho soudního vymáhání (z předžalobní výzvy ze dne 13. 8. 2025 včetně podacího archu). Žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřovala úvěruschopnost žalovaného (z listiny nazvané „Hodnocení klienta“, výpisu záznamů z registru SOLUS, detailů transakcí na běžném účtu žalovaného, výpisu z nebankovního registru klientských informací).4. Právně byla věc hodnocena dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).5. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda.7. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku.8. Podle ustanovení § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.9. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle ustanovení § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.11. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má pr