2 C 335/2025-21 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně , Anonymizováno, , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, ) žalovanému dne 18. 3. 2024 poskytl částku 20 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, s poznámkou k platbě , Anonymizováno, . Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným sice probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Požaduje proto vydání majetkového prospěchu žalovaného z plnění bez právního důvodu, neboť smlouva o poskytnutí předmětné částky mezi účastníky uzavřena nebyla. Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho ani po zaslání předžalobní upomínky.2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval soud žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to konkrétně z potvrzení o provedené platbě za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně , Anonymizováno, , právnická osoba, . zaslal dne 18. 3. 2024 na bankovní účet č. , č. účtu, částku 20 000 Kč s poznámkou k platbě , Anonymizováno, , které je rodným číslem žalovaného. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 31. 12. 2025 má soud za prokázané, že majitelem účtu, na který žalobkyně zaslala předmětnou částku, je žalovaný. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně , Anonymizováno, , právnická osoba, . postoupil s účinností k tomuto dni pohledávku za žalovanou na společnost , právnická osoba, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 má soud za prokázané, že tento právní předchůdce žalobkyně postoupil s účinností k tomuto dni pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 6. 2025 má pak soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě úvěru poskytnutého dne 18. 3. 2024, neboť jeho dluh po sečtení všech nákladů a sankcí v celkové výši 55 969,44 Kč nebyl dosud uhrazen. Odeslání výzvy k úhradě má soud za prokázané z žalobkyní předloženého podacího lístku.4. Při právní kvalifikaci vycházel soud z ust. § 2291 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, a dále dle odst. 2 téhož ustanovení, dle kterého se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1970 o. z. pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V dané věci byla žalobkyně v důkazní nouzi ohledně prokázání právního jednání spočívajícího v uzavření úvěrové smlouvy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, na jejíž existenci odkazuje předložená předžalobní výzva k plnění, když na předložené smlouvě o spotřebitelském úvěru se podpisy jejích účastníků nenachází. V řízení však bylo bezpečně prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl na výše uvedený bankovní účet žalovanému peněžní částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný nevrátil na výzvu žalobkyně majetkový prospěch, který mu byl poskytnut, a jehož právní důvod nebyl v řízení prokázán, jde tedy o plnění bez právního důvodu, a žalovaný proto musí nevydat žalobkyni jako právnímu nástupci ochuzeného, oč se obohatil (§ 2291 odst. 1 o. z.). Z tohoto důvodu mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč. Důvodným je i žalobkyní uplatněný nárok na zákonné úroky z prodlení, který je v souladu s výše uvedenými právními předpisy, neboť žalovaný je od doručení výzvy k plnění v prodlení se splněním svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 400 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé). O DPH soud nerozhodoval, neboť právní zástupkyně žalobkyně není jejím plátcem. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.