9 C 14/2026-23 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem řízení v dané věci byl nárok žalobkyně z titulu nesplaceného debetu vzniklého na účtu žalovaného č. , č. účtu, , který žalobkyně pro žalovaného vedla. Žalovaný přečerpal prostředky na výše uvedeném účtu do nepovoleného zůstatku, který žalobkyně požaduje, a dále uplatnila nárok smluvní úrok a na zákonné úroky z prodlení, které částečně kapitalizovala. Žalovaný dluh nezaplatil ani přes předžalobní upomínku.2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) i on vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Soud má z předložené smlouvy o povoleném debetu ze dne 3. 6. 2021 ve spojení s dodatkem k této smlouvě ze 21. 11. 2022 za prokázané, že žalobkyně vedla pro žalovaného účet č. , č. účtu, . Účastníci řízení si výše uvedenou smlouvo sjednali povolený debet v částce 15 000 Kč, který byl dodatkem k této smlouvě ze dne 21. 11. 2022 snížen na 10 000 Kč. Smluvní úrok byl sjednán v pohyblivé výši, přičemž ke dni uzavření smlouvy o povoleném debetu činil 19,99 % ročně. Z předložených výpisů z účtu ve spojení s výzvou k vyrovnání nepovoleného debetu, odstoupení od Smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu a předžalobní výzvy má soud za prokázané, že žalovaný se dostal při čerpání prostředků z výše uvedeného účtu do nepovoleného debetu ve výši 11 634,22 Kč. Žalovaný však ani poté žalobkyni dluh nezaplatil, a to ani poté co mu žalobkyně dne 9. 9. 2025 zaslala předžalobní výzvu.4. Právně byla věc posouzena z ust. § 2291 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, a dále dle odst. 2 téhož ustanovení, dle kterého se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ust. § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o povoleném debetu. Na základě této smlouvy umožnila žalobkyně čerpat žalovanému sjednanou částku debetu, a to z jeho běžného účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se na tomto účtu dostal do nepovoleného debetního zůstatku, který však nedorovnal, a to ani po odstoupení žalobkyně od smlouvy o účtu, ke kterému žalobkyně přistoupila v souladu se smlouvou právě pro nepovolený debetní zůstatek. Protože žalovaný žalobkyni dosud nevrátil vyčerpané peněžní prostředky, uložil soud žalovanému toto povinnost tímto rozsudkem. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 400 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 500 Kč částkou 315 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.