9 C 284/2025-19 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku uvedenou v předmětu řízení s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy ze dne 12. 6. 2024, na základě které mu byl následně poskytnut úvěr na nákup zboží u prodejce ve výši 97 999 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách a sjednaným úrokem ve výši 19,930728 % ročně. Žalovaný úvěr čerpal, dostal se však se splácením do prodlení. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou úvěr ke dni 8. 1. 2025 zesplatnila a vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru. Žalovaný na svůj dluh po jeho zesplatnění neuhradil již ničeho a dluží tak žalobkyni částku 94 471 Kč na jistině, částku 6 507 Kč na dlužných splátkách do zesplatnění, kapitalizované úrok ve výši 994 Kč, a smluvní sankce ve výši 1 600 Kč. Dále žalobkyně uplatnila nárok na smluvní úroky a úroky z prodlení v zákonné výši, které částečně kapitalizovala.2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) i on vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména z úvěrové smlouvy ze dne 12. 6. 2024 ve spojení s úvěrovými podmínkami a sazebníkem poplatků, jakož i ze splátkového kalendáře smlouvy, za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o podnikatelském účelovém úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 97 999 Kč, a to na koupi zboží - , jméno FO, , jméno FO, , který žalovaný čerpal a zavázal se jej splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 22. 1. 2025 ve spojení s podacím archem a splátkovým kalendářem má soud za prokázané, že žalovaný dlužnou částku řádně a včas nehradil, za což mu v souladu se smlouvou žalobkyně účtovala smluvní pokuty v celkové výši 1 600 Kč a celý úvěr zesplatnila. Ke dni podání žaloby tak žalovaný žalobkyni dluží částku 16 000 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 94 471 Kč, částky 6 507 Kč na dlužních splátkách do zesplatnění, kapitalizovaného úroku ve výši 994 Kč, a smluvní sankce ve výši 1 600 Kč., a dále pak příslušenství žalované částky tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě a poskytla mu dodatečnou lhůtu k úhradě, avšak ani poté k zaplacení nedošlo.4. Při právní kvalifikaci vycházel zejména z ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle ust. § 2048 a násl o. z. pak byl posouzen nárok žalobkyně na přiznání smluvní pokuty.5. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému účelový podnikatelský úvěr ve výši 97 999 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splatit v pravidelných měsíčních splátkách, a to včetně sjednaného úroku a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vrátit vyčerpaný úvěr v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru řádně nesplnil. Porušil tak svoji smluvní povinnost stanovenou i ve výše uvedeném právním předpise a soud mu proto uložil platební povinnost uhradit dlužnou částku tímto rozsudkem. Zcela důvodným je i vznesený nárok žalobkyně na sjednanou smluvní pokutu a úrok z prodlení, který žalobkyně požaduje náležitě dle ust. § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 871 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 144 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 5 260 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 3 této vyhlášky v částce 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 17 130 Kč po zaokrouhlení na celé koruny částkou 3 597 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.