9 C 337/2025-19 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, .) s žalovanou uzavřel dne 18. 12. 2007 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná se jej zavázala splácet včetně příslušenství. Žalovaná však smluvní podmínky porušovala, a proto právní předchůdce žalobkyně prohlásil úvěr za splatný ke dni 15. 10. 2012 a pohledávku postoupil na žalobkyni. Žalovaná byla žalobkyní k úhradě dlužné částky vyzvána, avšak neuhradila ničeho.2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě nijak nevyjádřily a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Soud má v dané věci z předložených listinných důkazů, a to zejména ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 12. 2007, za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru žalované, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr s limitem až do výše 50 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala čerpané prostředky splácet včetně poplatků a úroků ve výši 12 % ročně s tím, že úvěr musel být splacen nejpozději do 15. 12. 2014 (za předpokladu, že byl vyčerpán v plné výši). Žalovaná však smluvní podmínky porušovala, a proto právní předchůdce žalobkyně dlužnou částku ke dni 15. 12. 2012 zesplatnil a pohledávku za žalovanou postoupil smlouvou o postoupení pohledávek s účinností ke dni 9. 10. 2024 na žalobkyni, jak je doloženo uvedenou smlouvou a seznamem pohledávek. Z podkladů pro soudní řízení a upomínky před podáním žaloby, má soud za prokázané, že žalovaná dosud na dluh neuhradila ničeho a dluží žalobkyni částku uvedenou shora sestávající z jistiny ve výši 34 200,61 Kč, úroků ve výši 2 662 Kč, úroků z prodlení ve výši 1 671,18 Kč a poplatků ve výši 552 Kč. Vedle výše uvedených částečně kapitalizovaných úroků z prodlení a smluvních úroků, požaduje žalobkyně po žalované taktéž smluvní úrok ve výši 12 % ročně, a to z částek 2 662 Kč a 34 200,61 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 37 374,61 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení.4. Soud v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) při právní kvalifikaci vycházel z ust. § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), podle něhož se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníku poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 502 odst. 1 obch. zák je dlužník povinen platit od doby poskytnutí peněžních prostředků z těchto úroky, a to ve sjednané výši. Podle ust. § 503 obch. zák. je závazek platit úroky splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Dle ust. § 524 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.5. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V dané věci byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou platná smlouva o úvěru, na základě, které žalovaná čerpala finanční prostředky. Zároveň se zavázala takto vyčerpané finanční prostředky právnímu předchůdci žalobkyně vrátit, a to pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Protože žalovaná dosud žalobkyni ani jejímu právnímu předchůdci dlužnou částku ze smlouvy o úvěru nezaplatila, uložil jí soud tuto povinnost tímto rozsudkem, a to včetně úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje právem po žalované podle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., to vše ve spojení s ust. § 3028 odst. 3 o. z. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 496 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 700 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 2 400 Kč částkou 504 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.