10 C 341/2021-24 — Okresní soud v Tachově

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 7 619 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr plynu v odběrném místě nacházejícím se pod adresou: [adresa žalované]. Žalovaná se zavázala odebírat do odběrného místa dodaný plyn a uhradit řádně a včas dohodnutou platbu za dodávku plynu a distribuční služby, a to za podmínek sjednaných ve Smlouvě a v příslušných Všeobecných obchodních podmínkách. Za poskytnuté služby byla žalobkyní vystavena faktura na částku 7 619 Kč splatná dne [datum], tuto fakturu žalovaná řádně a včas neuhradila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Smlouvou ze dne [datum] označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky plynu, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat plyn do výše uvedeného odběrného místa spolu s dalšími službami a žalovaná uhradit řádně a včas žalobkyni cenu plynu a související služby. Z faktury [číslo] plyne, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 7 619 Kč za dodávky plynu, a to se splatností do [datum]. Žalovaná z tohoto titulu ničeho neuhradila. Podle ustanovení § 72 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Po provedeném řízení a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že účastníci platně uzavřeli ve smyslu z. č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) platnou smlouvu o dodávce plynu, na základě které žalobkyně dodávala žalované do smluveného odběrného místa zemní plyn a dodávku řádně vyúčtovala. Žalovaná však svůj dluh neuhradila. Žalovaná tak dluží žalobkyni částku 7 619 Kč, která představuje dluh za dodávku plynu za období od [datum] do [datum]. Vzhledem k těmto skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou částku s úrokem z prodlení stanoveným dle podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 619 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.