10 C 327/2021-23 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 112 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] při jízdě mezi stanicemi [obec] a [obec] [část obce] ve vlaku [číslo] dne [datum] při jízdě mezi stanicemi [obec] a [obec] [část obce] ve vlaku [číslo] provozovaných právním předchůdcem žalobkyně, se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platnými jízdními doklady. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně v každém z uvedených případů požadovala jízdné ve výši 56 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalovaný však jízdné ani přirážku nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] mezi společnostmi [právnická osoba] a [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum], právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] obě pohledávky postoupil [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], jakožto postupníkovi v rámci postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Společnost [anonymizována čtyři slova], jakožto postupitel postoupila dne [datum] a [datum] pohledávky včetně jejich příslušenství žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo součástí postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 občanského zákoníku. Žalovanému byla odeslána předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně spojená s oznámením o postoupení pohledávky s datem [datum] a [datum]. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud z„ Potvrzení o nedodržení SPPO“ ze dne [datum] zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, a to dne [datum] ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] [část obce]. Z„ Potvrzení o nedodržení SPPO“ ze dne [datum] pak plyne, že se žalovaný přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] [část obce]. Na výzvu kontrolora se ani v jednom případě neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného a přirážky k jízdnému plynou z předloženého tarifu [právnická osoba] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] postoupil obě pohledávky [anonymizována čtyři slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], ta pak pohledávku [číslo] smlouvou ze dne [datum] a pohledávku [číslo] smlouvou ze dne [datum] žalobkyni. Předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně spojená s oznámením o postoupení pohledávky byla žalovanému odeslána s datem [datum] a s datem [datum]. 4. Podle § 37 odst. 5 písm. b), odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 5. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, je nárok žalobkyně, které byla pohledávka postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z., důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení. Soud proto žalobě vyhověl a žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 112 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.