19 C 10/2022-24 — Okresní soud v Tachově

Žalobkyně se žalobou podanou dne 10. 9. 2021, domáhala zaplacení předmětné částky s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že je společností, která poskytuje služby elektronických komunikací a dále poskytuje účastníkům smlouvy i další produkty, přičemž žalovaná částka představuje náhradu za ve výši 4 347,84 Kč za služby třetích stran, 4 000 Kč podmíněnou slevu. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, jejímž předmětem bylo i dodání koncového zařízení a žalovaný se zavázal cenu za dodání koncového zařízení splácet současně s úhradou vyúčtovaných služeb. Žalovaný však neuhradil vyúčtování splatné dne 22. 12. 2020 a 20. 8. 2020 a z toho důvodu byla cena služeb třetích stran a podmíněná sleva žalovanému vyúčtována ve výši 8 347,84 Kč. Žalovaný se k výzvě soudu k podané žalobě nevyjádřil. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným účastnickou smlouvu [číslo] – zákaznickou smlouvu [číslo], jejichž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky žalobce. Uzavření účastnické smlouvy lze dovodit z poskytování služeb žalobkyní žalovanému, které žalovaný užíval. V daném případě byl koncovým zařízením telefon [anonymizována tři slova], na který byla poskytnuta podmíněná sleva 4 000 Kč. Z předložených listin - vyúčtování je dále patrné, že žalovaný neuhradil vyúčtování [číslo] splatné 20. 8. 2020 na částku 2 998 Kč za M-Platby a na částku 2 610 Kč za Audiotex. Neuhrazením řádně vyúčtované částky, porušil žalovaný svoji povinnost, čímž se stala neuhrazená část ceny daného koncového zařízení – podmíněné slevy - v souladu s všeobecnými podmínkami žalobce splatná zcela. Žalovaný tak dluží na úhradu ceny koncového zařízení – za podmíněnou slevu - dle evidence žalobce částku 4 000 Kč včetně neuhrazené platby za služby třetích stran ve výši 4 347,84 Kč dle evidence žalobkyně. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván naposledy předžalobní výzvou. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Soud má za prokázané, že žalobce ve smyslu shora uvedeného s žalovaným uzavřel účastnickou smlouvu, jejíž součástí je smlouva kupní, a žalovanému tak vzniklo vlastnické právo ke koncovému zařízení a současně povinnost uhradit kupní cenu dohodnutým způsobem a to se zohledněním podmíněné slevy na koncové zařízení mobilního telefonu. Dále žalovanému vznikla povinnost hradit vyúčtované částky za poskytnuté služby třetích stran. Žalovaný své sjednané povinnosti hradit kupní cenu koncového zařízení, vyúčtované služby nedodržel, když neuhradil dílčí platby – viz vyúčtování. Kupní cena byla v souladu s všeobecnými podmínkami žalobce zesplatněna v celém neuhrazeném rozsahu. Žalobce opakovaně vyzval žalovaného ke splnění povinnosti, a to naposledy předžalobní výzvou. Žalobkyně svá tvrzení v žalobě obsažená jednoznačnými listinnými důkazy prokázala. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Z přiznaných částek ve výroku I. soud přiznal žalobkyni i úrok z prodlení od následujícího dne, kdy žalovaný měl povinnost cenu/splátku zaplatit a dostal se tak do prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve výši stanovené příslušným nařízením vlády. Jelikož byl žalobce zcela úspěšný, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 a § 11odst. 1, vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (200 Kč za jeden úkon), tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 2 citované vyhlášky a příslušnou DPH z posledně jmenovaných částek, ve smyslu § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. Obě povinnosti uložil soud žalovanému uhradit ve smyslu § 160 odst. 1 občanského soudního řádu do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, přičemž náhradu nákladů je žalovaný ve smyslu § 149 odst. 1 občanského soudního řádu povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobce.