3 C 365/2022-24 — Okresní soud v Tachově

1. Manželka se u zdejšího soudu domáhala rozvodu manželství s manželem. K dané věci uvedla, že sňatek účastníci uzavřeli dne [datum] ve [anonymizováno] s tím, že u nich obou se jedná o manželství prvé, z něhož se děti nenarodily. Manželství trvalo více jak jeden rok s tím, že manželé po dobu delší 4 měsíců od podání návrhu společně nežijí. Sňatek byl uzavírán z oboustranné citové náklonnosti. Soužití bylo spokojené v době, kdy účastníci po uzavření sňatku žili půl roku u rodičů manžela. Poté se odstěhovali do nájemního bytu, kdy manžel změnil svůj postoj, manželku slovně ponižoval. To mělo na manželku negativní vliv s tím, že se odstěhovala ze společné domácnosti dne [datum]. Manželství účastníků je z uvedeného důvodu rozvráceno, neplní svoji funkci. Manželka popřela, že by udržovala známost s jiným mužem, obnovit soužití s manželem nehodlá. 2. Manžel s rozvodem manželství souhlasil. Problémy v manželství byly toho rázu, že se manželé vzájemné nerespektovali. Měli neshody při hospodaření s finančními prostředky, kdy si např. manžel zapůjčil finance na koupi osobního automobilu s tím, že manželka s tímto řešením nesouhlasila. Manžel obnovit soužití s manželkou nehodlá. 3. Oba manželé jsou státními příslušníky Ukrajiny. Proto soud postupoval v souvislosti s příslušností dle Smlouvy o právní pomoci, uzavřené mezi Českou republikou a Ukrajinou dne [datum], článku 30, hlavy IV, oddílu 2, bodu 3, kdy jestliže v době podání návrhu na rozvod mají oba manželé státní příslušnost jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. Soud proto postupoval dle zákona o rodině [příjmení], hlavy 11, článku 104,bodu 2, dle kterého manželství zaniká rozvodem. Dle článku 105 bodu 3 uvedeného zákona manželství zaniká rozvodem na návrh některé manželů na základě rozhodnutí soudu. Dle článku 106 bodu 3 tohoto zákona se manželství rozvádí nehledě na majetkové spory. Dle článku 112,bodu 1 uvedeného zákona soud zjišťuje skutečné vztahy manželů, příčinu podání návrhu, bere přitom v úvahu, mají-li manželé nezletilé děti nebo invalidní dítě a jiné okolnosti manželského soužití. Dle článku 112, bodu 2 zákona soud může manželství rozvést, pokud zjistí, že obnovení manželského soužití nelze očekávat a zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy některého z manželů, zájmy dětí, a tyto okolnosti mají podstatný význam. 4. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že oba účastníci jsou doposud manželé, kteří však nežijí ve společné domácnosti od [datum]. U obou účastníků se jedná o manželství prvé, z něhož se děti nenarodily. Manželé popřeli, že by udržovali známost s jinými partnery, obnovit soužití však nehodlají. Připustili, že došlo k jejich vzájemnému odcizení z důvodu neporozumění, což se projevilo například v souvislosti s využitím finančních prostředků v rodině. 5. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu manželky na rozvod manželství s manželem lze vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků v jeho současné podobě svojí společenskou funkci neplní po dobu posledních 6 měsíců, je pouze formálním svazkem, jehož by nemělo smysl nadále v této podobě udržovat. Na rozpadu manželství se dle názoru soudu spolupodíleli oba účastníci, kteří nebyli schopni sjednotit svoje názory při soužití v manželství v zájmu jeho zachování. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. 6. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., kdy účastníkům nebyly náklady řízení přiznány, neboť to okolnosti případu neodůvodňovaly.