3 C 208/2023-19 — Okresní soud v Tachově

Manželka se v předmětném řízení domáhala rozvodu manželství s manželem. K dané věci uvedla, že účastníci uzavřeli sňatek dne [datum] před Městským úřadem v Tachově s tím, že u ní se jedná o manželství prvé, u manžela o druhé. Děti se z manželství nenarodily. Sňatek byl uzavřen po dvouleté známosti účastníků, přičemž soužití bylo v jeho průběhu harmonické. Před šesti měsíci od podání návrhu však začal manžel manželku obviňovat z nevěry, z obohacování se z jeho příjmů. Tato tvrzení nejsou pravdivá. Manžel vytýkal manželce také špatnou péči o domácnost, výchovu dětí manželky a její vztah k otci dětí. V důsledku těchto skutečností ztratila manželka k manželovi citový vztah s tím, že manželství je rozvráceno a ona nemá zájem na jeho dalším setrvání. Manžel s návrhem souhlasil. Připustil, že vztah s manželkou byl po dobu trvání manželství harmonický, z manželství se děti nenarodily. Manželka bydlela před uzavřením manželství v domě se svojí babičkou a dětmi v [obec] ve [anonymizováno] ulici [anonymizováno], kam jí pomohl se přestěhovat po hádkách s jejím bývalým partnerem- otcem dětí. Bývalý partner manželky jí vícekrát vyhrožoval, kdy musela být kontaktována policie. Po seznámení manželé před uzavřením sňatku bydleli v bytě manžela s tím, že se později přestěhovali do rodinného domu manželky v [obec] ve [anonymizováno] ulici. Za trvání manželství začali manželé rekonstruovat rodinný dům, v němž bydlela původně manželka a od té doby byl jejich vztah problémový. Manželka se začala stýkat se svým bývalým partnerem a otcem dětí. Jezdila s ním a dětmi na výlety. Manžel je přesvědčen o tom, že manželka se s bývalým partnerem a otcem dětí sblížila a nemá zájem nadále žít s manželem. Manželka uvedla, že údaje, které uvedl manžel, nejsou pravdivé. Vzhledem k tomu, že manžel je státním příslušníkem [země], jedná se o věc s cizím prvkem. V souvislosti s příslušností proto soud postupoval podle nařízení Rady ES [číslo] Sb., článku 3, bodu 1 písm. a), kdy ve věci rozvodu jsou příslušné soudy toho členského státu k projednání věci, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. Rozhodným právem je právní řád České republiky, neboť smlouva mezi [anonymizováno] a [země] o právní pomoci [číslo] Sb. speciální ustanovení, týkající se rozvodu manželství, nemá. Dle ustanovení § 755 odst. 1 o.z. – manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil z oddacího listu Městského úřadu v Tachově, že manželé uzavřeli sňatek před daným úřadem dne [datum] s tím, že u manželky se jedná o manželství prvé, u manžela o druhé. Z manželství se děti nenarodily. Manželství po dobu jeho trvání, s čímž souhlasili oba účastníci, bylo harmonické až do měsíce prosince 2022, kdy se začaly mezi nimi objevovat neshody, související zejména s kontaktem manželky s jejím bývalým partnerem a otcem jejích dětí. Od uvedené doby manžel manželku podezíral z nevěry, což tato popírala, avšak jejich soužití bylo tímto narušeno. Manželé se intimně nestýkají od měsíce prosince 2022, soužití neobnovili a ve společné domácnosti nežijí od poloviny měsíce července 2023. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu manželky na rozvod manželství lze vyhovět. Důvodem je ta skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků v jeho současné podobě je svazkem zcela nefunkčním, neplnícím svoje společenské poslání. Za uvedené situace by nebylo smysluplné dané manželství nadále zachovávat. Na jeho rozpadu se podíleli oba účastníci, kteří nebyli schopni vyřešit problémy, související s kontakty manželky se svým bývalým partnerem a otcem jejích dětí, v zájmu zachování rodiny. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb..