3 C 398/2022-37 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače s tím, že jako poplatník se přihlásila do evidence dne [datum]. Žalovaná však nezaplatila poplatky za držení tohoto přijímače za období roku 2021 - zčásti v částce 1 542,68 Kč a za období roku 2022 v částce 1 620 Kč (á 135 Kč měsíčně). Dlužná částka činí částku žalovanou. O zaplacení dané částky byla žalovaná upomínána, avšak bezvýsledně. 2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná nereagovala. Žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. Vzhledem k tomu, že žalovaná je státním příslušníkem Slovenské republiky, jedná se o věc s cizím prvkem. Soud proto v souvislosti s příslušností postupoval dle nařízení Evropského parlamentu a rady EU číslo 1215/2012 ze dne [datum], kapitoly II oddílu 1, čl. 4 bodu 1). Rozhodným právem je dle nařízení Evropského parlamentu a rady [příjmení] [číslo] Sb., o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) právní řád České republiky. 4. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil a to z potvrzení České pošty s.p. ze dne [datum], že žalovaná se přihlásila jako poplatník televizních poplatků od měsíce 11/ 2018. Žalovaná byla žalobcem upomínána upomínkou ze dne [datum] o úhradu dlužné částky, avšak bezvýsledně. Televizní poplatky žalovaná nezaplatila za časové období roku 2021 zčásti v částce 1 542, 68 Kč a za období roku 2022 v částce 1 620 Kč (á 135 Kč měsíčně). 5. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k ust. zákona č. 348/2005 Sb. dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaná nezaplatila za časové období uvedené shora jako držitel televizního přijímače poplatky za výše uvedené časové období, které činí v součtu částku žalovanou. Proto soud uložil žalované uhradit dlužnou částku a s poukazem na prodlení žalované s úhradou této částky jí soud uložil zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, náklady řízení v částce 1 126 Kč. 7. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 162,68 Kč, sestávající se z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč, což je 126 Kč. 8. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř..