3 C 428/2022-42 — Okresní soud v Tachově

Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozsudku. K dané věci sdělil, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače s tím, že jako poplatník se přihlásil do evidence dne [datum]. Žalovaný však nezaplatil poplatky za držení tohoto přijímače od měsíce [číslo] do měsíce [číslo] á 135 Kč měsíčně. Dlužná částka činí částku žalovanou. O zaplacení dané částky byl žalovaný upomínán, avšak bezvýsledně. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním občanem Bulharska, jedná se o věc s cizím prvkem. Soud proto v souvislosti s příslušností postupoval dle nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č.1215/2021 ze dne [datum], kapitoly II,odd.1, čl.4 1. Rozhodným právem je dle nařízení Evropského parlamentu a Rady ES/ [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy/Řím I/právní řád České republiky. Žalovaného v řízení zastupovala opatrovnice, uvedená v záhlaví tohoto rozhodnutí, dle ustanovení § 29 odst. 3 o. s. ř., neboť bydliště žalovaného se soudu nepodařilo zjistit. Opatrovnice žalovaného souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání taktéž jako žalobce. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomností účastníků. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil a to z potvrzení České pošty s.p. ze dne [datum], že žalovaný se přihlásil jako poplatník televizních poplatků od [datum]. Žalovaný byl žalobcem upomínán upomínkou ze dne [datum] o úhradu dlužné částky, avšak bezvýsledně. Televizní poplatky žalovaný nezaplatil za časové období od [číslo] do [číslo] (á 135 Kč měsíčně) a dále náklady na upomínku v částce 64 Kč. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k ust. zákona č. 348/2005 Sb. dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaný nezaplatil za časové období uvedené shora jako držitel televizního přijímače poplatky za výše uvedené časové období, které činí v součtu částku žalovanou a dále částku 64 Kč jako náklady na upomínku, kterou zaslal žalobce žalovanému v souvislosti s úhradou dlužné částky. Proto soud uložil žalovanému uhradit dané dlužné částky a s poukazem na prodlení žalovaného s úhradou částky 675 Kč mu soud uložil zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, náklady řízení v částce 1 126 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 675 Kč, sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř..