3 C 89/2024-74 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že původní věřitel , právnická osoba, ., IČ: , IČO, uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na základě níž byly žalované poskytnuty v hotovosti finanční prostředky ve výši , částka, s tím, že žalobce stanovil úrok v pevné výši , částka, . Žalovaná se zavázala na základě smlouvy zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši , částka, . Celkově měla žalovaná uhradit částku , částka, ve splátkovém režimu po , částka, měsíčně. Žalovaná porušila závazek ze smlouvy, splátky nehradila řádně a včas. Na závazek ze smlouvy žalovaná uhradila částku , částka, s tím, že zůstatek zůstal neuhrazen. Následně pohledávka ze strany původního věřitele byla smlouvou ze dne , datum, postoupena za žalovanou žalobci s účinností ke dni , datum, .. O zaplacení dlužné částky byla žalovaná upomínána, avšak bezvýsledně. Žalobce požaduje mimo dlužnou částku také úhradu smluvního úroku a úroku z prodlení tak, jak jsou specifikovány v žalobě.2. Žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila. Proto soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 153b odst. 1 o.s.ř. rozsudkem pro zmeškání, neboť byly splněny podmínky pro jeho vydání, kdy žalované bylo předvolání k ústnímu jednání doručeno na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí.3. Dle ustanovení § 1879 o.z. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).4. Dle ustanovení § 1882 odst. 1 o.z. - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že původní věřitel , právnická osoba, ., IČ: , IČO, uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na základě níž se zavázala uvedená společnost poskytnout žalované finanční prostředky ve výši , částka, za sjednaný poplatek ve výši , částka, , to vše splatné po splátkách , částka, měsíčně. Žalovaná prohlásila, že od uvedené společnosti převzala v místě bydliště v hotovosti celou výši spotřebitelského úvěru. Dle vyjádření žalobce žalovaná na úhradu závazku ze smlouvy zaplatila částku , částka, , zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne , datum, , jejíž součástí je seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka za žalovanou pod číslem smlouvy o úvěru postoupena na žalobce s tím, že výše pohledávky v době postoupení činila , částka, . Žalovaná byla uvědoměna oznámením původního věřitele ze dne , datum, o postoupení pohledávky žalobci s tím, že dlužná částka ke dni , datum, činila částku , částka, a měla být uhrazena neprodleně. Dále byla žalovaná vyzývána právním zástupcem žalobce dne , datum, o úhradu dlužné částky , částka, , nejpozději do , datum, , avšak bezvýsledně.6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku pro zmeškání. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši , částka, jako pohledávku, která byla platně smluvně původním věřitelem postoupena žalobci. Jedná se o rozdíl mezí částkou jistiny ve výši , částka, a zaplacenou částkou ze strany žalované ve výši , částka, . Současně s částkou , částka, byla uložena povinnost žalované zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje Česká národní banka pro prodlení žalované s úhradou dlužné částky.7. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím, uvedených ve výroku I tohoto rozsudku, byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.8. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru, jejíž ujednání o zaplacení poplatku za poskytnutí finančních prostředků je v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 o.z., tzn. dobrými mravy s tím, že daná smlouva o úvěru je dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. zcela neplatná. Z uvedeného důvodu proto původnímu věřiteli příslušelo pouze bezdůvodné obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. ve výši částky, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku, následně postoupené žalobci.9. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.z., kdy účastníci a to každý z nich byli ve věci úspěšní pouze zčásti.