3 C 94/2024-50 — Okresní soud v Tachově

Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že žalobce zjistil z registru silničních vozidel, že osobní automobil RZ 8 P , adresa, je evidován jako provozovaný s tím, že žalovaný jako vlastník – provozovatel neměl od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Z uvedeného důvodu vznikl žalobci nárok na příspěvek a to v částce , částka, za 161 dní, kdy žalovaný nebyl pojištěn s tím, že zůstatek ve výši , částka, (2x , částka, ) tvoří poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva.Žalovaného v řízení zastupovala opatrovnice, uvedená v záhlaví tohoto rozhodnutí dle ustanovení § 29 odst. 3 o. s. ř., neboť bydliště žalovaného se soudu nepodařilo zjistit. Opatrovnice žalovaného souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání taktéž jako žalobce. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván žalobcem dne , datum, a dne , datum, k úhradě příspěvku do garančního fondu za motorové vozidlo RZ 8 P , adresa, za časové období od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, ( 161 dní nepojištění). Příspěvek byl vyčíslen částkou , částka, . Následně byl žalovaný uvědoměn žalobcem na nedoplatek příspěvku do garančního fondu v částce , částka, , bezvýsledně. Dále byl žalovaný upomínán právní zástupkyní žalobce o zaplacení dlužné částky ve výši částky žalované, taktéž bezvýsledně.Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k ustanovení § 4 odst. 1, odst. 3 a odst. 4 zákona č. 168/99 Sb. dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník – provozovatel vozidla, specifikovaného výše, neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z uvedeného důvodu mu žalobce vyměřil příspěvek související s nepojištěným vozidlem, specifikovaný shora, který žalovaný neuhradil. Proto soud uložil žalovanému zaplatit částku , částka, jako příspěvek za nepojištěné vozidlo a dále částku , částka, jako poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva, kdy v součtu dané částky činí částku žalovanou. Dále soud uložil žalovanému uhradit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje Česká národní banka a to pro prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, náklady řízení v částce , částka, .Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna, stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, , sestávající se z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, , což je , částka, .Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř..