5 C 10/2024-38 — Okresní soud v Tachově

1.Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhal proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 12 500 Kč s přísl., smluvní pokutu a nahradit mu náklady řízení. Svou žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, byla mezi ním a žalovaným uzavřena nájemní smlouva k užívání prodejního stánku, konkrétně prodejního dřevěného stánku označeného č. , hodnota, , umístěného na pozemkové parcele č. 170/1 v k. ú. , adresa, , , adresa, města Bad Homburgu, , adresa, , a to na období od , datum, do , datum, . Nájemné za toto období dle nájemní smlouvy činilo 12 500 Kč. Dne , datum, byla žalovanému vystavena faktura č. , tel. číslo, se splatností dne , datum, k úhradě nájemného ve výši 12 500 Kč. Uvedená faktura nebyla ve lhůtě splatnosti žalovaným uhrazena, a to ani přes písemnou upomínku žalobce.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě předložených listinných důkazů, a to nájemní smlouvy k užívání prodejního stánku ze dne , datum, , faktury č. , tel. číslo, , upomínky ze dne , datum, , email.u – upomínky k úhradě dluhu ze dne , datum, , upomínky ze dne , datum, , předžalobní upomínky ze dne , datum, , vzal soud v daném případě za zjištěné, že mezi žalobce jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla dne , datum, uzavřena nájemní smlouva k užívání prodejního stánku o rozměrech 2x2,5 m, označeného č. , hodnota, , umístěného na pozemkové parcele č. 170/1 v k. ú. , adresa, , , adresa, města Bad Homburgu, , adresa, , a to na dobu určitou, s účinností od , datum, do , datum, . Nájemné za pronájem uvedeného stánku bylo mezi účastníky smlouvy sjednáno v čl. III smlouvy, a to částkou 12 500 vč. DPH za uvedené období, dále pak v čl. III bod. 3 byla mezi účastníky sjednána možnost smluvní pokuty pro případ prodlení s úhradou nájemného, a to ve výši 0,1% denně z dlužného nájemného za každý den prodlení do zaplacení dlužné částky. Dne , datum, žalobce vystavil žalovanému fakturu č. , tel. číslo, za nájem předmětného stánku na částku 12 500 Kč, splatnost uvedené faktury nastala dne , datum, . Ve lhůtě splatnosti žalovaný předmětnou fakturu žalobci neuhradil, a to ani přes písemné a emailové upomínky.5. Dle ust. § 2201 obč. zákoníku v rozhodném znění, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímatele nájemné.6. Dle ust. § 2048 obč. zákoníku v rozh. znění, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.7. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci vzal soud v daném případě za prokázané, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla dne , datum, platně uzavřena nájemní smlouva dle ust. § 2201 a násl. NOZ, jejímž předmětem bylo užívání prodejního stánku o rozměrech 2x2,5 m, označeného č. , hodnota, , umístěného na pozemkové parcele č. 170/1 v k. ú. , adresa, , , adresa, města Bad Homburgu, , adresa, , a to na dobu určitou, s účinností od , datum, do , datum, . Nájemné za pronájem uvedeného stánku bylo mezi účastníky smlouvy sjednáno v čl. III smlouvy, a to částkou 12 500 vč. DPH za uvedené období. Fakturou č. , tel. číslo, žalobce žalovanému vyúčtoval sjednané nájemné za dobu pronájmu stánku, žalovaný předmětnou fakturu ve lhůtě splatnosti žalobci neuhradil, a to ani přes písemné a emailové upomínky žalobce. S ohledem na uvedené posoudil soud žalobu žalobce jako zcela důvodnou a jako takové jí v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobci nejen dlužný nájem, ale i smluvní pokutu za prodlení s úhradou nájemného, která byla mezi účastníky platně sjednána v čl. III smlouvy v souladu s ust. § 2048 NOZ ve výši 0,1% denně z dlužného nájemného za každý den prodlení do zaplacení dlužné částky. Současně soud přiznal žalobci k příslušenství dlužné částky, dlužného nájemného, a to v podobě zákonného úroku z prodlení, na který vznikl žalobci nárok dle ust. § 1970 NOZ ve výši odpovídající ust. § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. v rozh. znění. , adresa, pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 341 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 141 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. , adresa, pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.