7 C 200/2024-16 — Okresní soud v Tachově

Manžel podal návrh na vydání rozhodnutí, jímž by bylo rozvedeno manželství účastníků, uzavřené dne , datum, před , právnická osoba, , adresa, .Vzhledem k tomu, že jsou manželé cizími státními příslušníky, musel se soud zabývat tím, zda má pravomoc věc projednat a rozhodnout a podle jakého práva.Manžel je státním občanem Slovenské republiky. Ve věci je třeba aplikovat nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. Smlouva uzavřená mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech ze dne , datum, tuto otázku neřeší. Pravomoc českého soudu je založena článkem 3 bodem 1 písm. a) nařízení. Jaké právo je ve věci rozhodné, nařízení neupravuje. Soud aplikoval české právo v souladu s ustanovením § 50 odst. 1 ve spojení s § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.Manželka je státním občanem Ukrajiny. Pravomoc soudu České republiky je dána dle článku 30 bod 4 smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a Ukrajinskou republikou dne , datum, , protože účastníci mají poslední společné bydliště na území České republiky a oba se zde zdržují, oba manželé uvedli své bydliště v Tachově. Podle článku 30 odst. 2 uvedené smlouvy použije se na posouzení věci hmotné právo České republiky.Při jednání manželé shodně uvedli, že příčinou rozvratu manželství je vzájemné odcizení. Manželka s návrhem na rozvod manželství souhlasila.Soud učinil závěr o následujícím skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli manželství dne , datum, před , právnická osoba, , adresa, . Manželství je zapsáno v knize manželství matričního úřadu , právnická osoba, , adresa, , ve svazku 6, ročník 2019, strana 93, pořadové číslo , hodnota, . Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že manželé spolu od prosince 2023 nežijí, za příčinu rozvratu manželství označili vzájemné odcizení a rozdílnost povah.Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro rozvod manželství podle ustanovení § 755 o. z., když ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. S ohledem na výpovědi obou manželů pokládá soud za pravdivé jejich tvrzení o rozvratu manželství, manželé se odcizili, v manželství nechtějí setrvávat. Zároveň soud neshledal naplnění negativních podmínek, pro které by manželství nemohlo být rozvedeno.Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud návrhu v celém rozsahu vyhověl a manželství účastníků rozvedl.Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), podle něhož v řízení o rozvod manželství zásadně nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení; náhradu lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu, takové okolnosti však nebyly shledány, ostatně manželé ani náhradu nákladů nežádali.