7 C 29/2024-17 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 256 689,24 Kč s úrokem a úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 303 098 Kč, a to ke splacení konsolidovaných dluhů u žalobkyně ve výši 115 708 Kč, 99 255 Kč a 68 135 Kč a přebytek na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr v 94 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 163 Kč, splatných vždy 15. den každého kalendářního měsíce. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 12,99 % p.a. V případě porušení podmínek se žalovaný zavázal vedle úroku z úvěru platit navíc úrok z prodlení z nesplacené částky v zákonné výši. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním splátek opakovaně, ani přes výzvy dlužné částky neuhradil, načež byl celý úvěr žalobkyní ke dni , datum, prohlášen za splatný. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil.2. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřila k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení. Žalovaný na výzvu nereagoval.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 303 098 Kč, které se žalovaný zavázal splatit v 94 měsíčních splátkách po 5 163 Kč (poslední splátka ve výši 5 021 Kč), úroková sazba činila 12,99 % p. a. (při řádném splácení a odpuštění splátek činila zvýhodněná úroková sazba 12,03 % p. a.), RPSN 14,01 % p. a. (při řádném splácení a odpuštění splátek činila RPSN 13,25 %). Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit částku 485 180 Kč (při řádném splácení a odpuštění splátek 459 507 Kč).5. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému poslední výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti nejpozději do , datum, s upozornění na požadavek okamžitého splacení celého úvěru. Následně žalobkyně žalovanému zaslala oznámení o zesplatnění úvěr k , datum, .6. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, .7. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 303 098 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit navíc částku 182 082 Kč (při řádném splácení a odpuštění splátek 156 409 Kč). Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 45 262 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 268 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 9 340 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 28 920 Kč, tj. po zaokrouhlení 6 074 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 45 262 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.12. , adresa, k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.