7 C 368/2023-77 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 44 027 Kč s úrokem, úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni úrok ve výši 56,87 %. Žalovaná se zavázala úvěr včetně úroku a poplatku za pojištění schopnosti splácet splatit v 36 měsíčních splátkách po 2 664 Kč se splatností k 10. dni kalendářního měsíce. Žalovaná nehradila úvěr řádně a včas, proto byl zesplatněn. Žalovaná uhradila celkem částku ve výši 29 448 Kč. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatila.2. Soud zaslal žalované na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřila k žalobě. Výzva byla žalované doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná na výzvu nereagovala.3. Protože žalobkyně nesouhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, konalo se ve věci dne , datum, jednání. , právnická osoba, s § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo jednáno v nepřítomnosti žalované.4. Z výpisu záznamů z registru SOLUS, prohlášení klienta, transakční historie z účtu žalované a hodnocení klienta soud zjistil, že před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované.5. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Dle dokladu o vyplacení úvěru byla celá částka zaslána převodem na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala vedle částky úvěru ve výši 40 000 Kč zaplatit částku 44 132 Kč (bez úhrady za pojištění). Úroková sazba byla sjednána ve výši 56,87 % p. a. a RPSN ve výši 74,30 %. Strany sjednaly v příloze č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru pojištění schopnosti splácet úvěr s měsíční úhradou za pojištění ve výši 327 Kč. Celková částka k zaplacení ve výši 84 132 Kč byla splatná v 36 měsíčních splátkách po 2 664 Kč a skládala se ze splátky jistiny a úroku.6. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná na úvěr splatila celkem částku 29 448 Kč v několika měsíčních platbách.7. Dne , datum, bylo žalované zasláno oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od odeslání oznámení.8. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, .9. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem , právnická osoba, na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let činila v lednu 2021, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 7,46 % ročně.10. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni částku 84 132 Kč, která se skládá jistiny ve výši 40 000 Kč a úroku za úvěr ve výši 44 132 Kč. Dále se žalovaná zavázala hradit poplatek za pojištění schopnosti splácet ve výši 327 Kč měsíčně. Ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 110,33 % je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. lednu 2021, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem , právnická osoba, na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let průměrně 7,46 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 22,38 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Částka, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, přesahuje poskytnutý úvěr. Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutým úvěrem, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.16. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalobkyně poskytla žalované částku 40 000 Kč a žalovaná uhradila toliko 29 448 Kč. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 10 552 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k doručení oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, , v niž byla stanovena splatnost ve lhůtě 10 dnů. Od , datum, je tak žalovaná v prodlení. Úrok byl kapitalizován ke dni vyhlášení rozsudku a byly v něm zohledněny přijaté platby.17. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější byla sice žalovaná, avšak té v řízení žádné prokazatelné náklady nevznikly.19. , adresa, k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.