7 C 429/2023-31 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 28 158,76 Kč s úrokem, úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru (zápůjčce), na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 20 071 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 12 088 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 143 Kč a poplatek za doplňkové pojištění ve výši 2 340 Kč. Celkovou částku představující poskytnutou zápůjčku a poplatky se žalovaná zavázala uhradit v 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná od uzavření smlouvy uhradila celkem 4 500 Kč. Schopnost žalované řádně splácet zápůjčku byla ze strany právního předchůdce žalobkyně prověřena. Žalobkyně uzavřela se společností , právnická osoba, jako původním věřitelem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsaných splatných pohledávek za žalovanou. Žalovaná dlužné částky ani přes výzvu žalobkyně nezaplatila.2. Soud zaslal žalované na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřila k žalobě. Výzva byla žalované doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná na výzvu nereagovala.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, .5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit poplatek ve výši 17 731 Kč a poplatek za doplňkové pojištění ve výši 2 340 Kč. Úrok za poskytnutí zápůjčky byl sjednán ve výši úrokové sazby 88 % ročně a RPSN ve výši 161,71 %. Úvěr byl splatný v 78 týdenních splátkách po 450 Kč, poslední splátka pak ve výši 421 Kč.6. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 15 000 Kč a zaplatila celkem 4 500 Kč.7. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem , právnická osoba, na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let činila v prosinci 2020, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 7,36 % ročně.8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, plyne, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení tohoto oznámení. Z podacího lístku plyne, že oznámení bylo žalované odesláno dne , datum, .9. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, .10. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.11. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.12. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit též „poplatek“ ve výši 17 731 Kč, který se skládá z kapitalizovaných úroků ve výši 12 088 Kč, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 143 Kč. Dle názoru soudu celý poplatek ve výši 17 731 Kč nepředstavuje nic jiného než úroky, tj. úplatu za poskytnutí peněz. Ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 118,21 % je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. prosinci 2020, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem , právnická osoba, na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let průměrně 7,36 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 22,08 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Částka, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zaplatit, přesahuje částku zapůjčenou. Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o zápůjčce je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdkyně žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytla. Soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z. Jelikož soud posoudil smlouvu o zápůjčce jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč a žalovaná uhradila toliko 4 500 Kč.17. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 10 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o postoupení pohledávky spojené s výzvou k úhradě ze dne , datum, , když žalovaná byla prokazatelně vyzvána k vrácení částky až v této výzvě. Odeslání jiné výzvy nebylo podle obsahu spisu doloženo. , právnická osoba, s § 573 o. z. bylo oznámení o postoupení pohledávky žalované doručeno po uplynutí tří pracovních dnů od jeho podání dne , datum, , tj. , datum, . V oznámení o postoupení pohledávky byla stanovena 10 denní lhůta k úhradě dlužné částky, která počala běžet dnem obdržení výzvy. Od , datum, je tak žalovaná v prodlení.18. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější v řízení byla žalovaná, které však v řízení žádné náklady nevznikly.20. , adresa, k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.