3 C 251/2025-72 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky, z toho částky 69 563,06 Kč s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, distančním způsobem, na základě které se žalobce zavázal žalované poskytnout úvěr až do výše 9 500 Kč s možností postupného čerpání. Žalobce posoudil úvěryschopnost žalované, když ověřil, zda se nenachází žalovaná v evidenci exekucí, zda není v insolvenci, prověřil její čisté příjmy měsíční. Úvěr byl žalované vyplacen na bankovní účet číslo , č. účtu, v časovém období od , datum, do , datum, v částkách 600 Kč, 5 100 Kč, 1 500 Kč, 3 500 Kč, 9 500 Kč, 4 500 Kč, 2 500 Kč, 500 Kč, 2 800 Kč, 900 Kč, 1 500 Kč, 1 900 Kč, 699 Kč, 2 000 Kč, 1 500 Kč, 4 000 Kč a 2 000 Kč. Žalovaná si sjednala v rámci smlouvy volitelné služby, služba ", Anonymizováno, , Anonymizováno, " za poplatek 1 105,32 Kč a informační , Anonymizováno, , Anonymizováno, za poplatek ve výši 289,92 Kč. Žalovaná zaplatila na jistinu 10 445,15 Kč. Dlužná částka ve výši 69 563,06 Kč se sestává z jistiny ve výši 34 553,59 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru v částce 16,96 Kč, smluvního úroku v částce 34 881,63 Kč, poplatku za ", Anonymizováno, , Anonymizováno, " v částce 87,84 Kč a poplatku za služby informační SMS servis v částce 23,04 Kč. Dále žalobce požaduje úhradu částky 145,42 Kč jako smluvní pokuty ve výši 0,1 denně z dlužné částky.2. Žalovaná v rámci odporu podaného proti platebnímu rozkazu, vydaného ve věci, požadovala návrh zčásti zamítnout a přiznat žalobci pouze jistinu úvěru. Poukázala na lichvářské praktiky některých poskytovatelů úvěrů a odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, ze dne , datum, . Žalovaná souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.3. Účastníci se k ústnímu jednání nedostavili s tím, že z tohoto jednání byli omluveni.4. Dle ustanovení § 2395 o.z. - smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne , datum, elektronickými prostředky na dálku smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na základě níž se zavázal žalobce poskytnout žalované a to opakovaně úvěr až do výše 9 500 Kč za smluvní úrok ve výši 0,866% denně s tím, že RPSN byla stanovena ve výši 1361,65%. Poplatek za vyplacení tranše úvěru činil 1,99% z čerpané částky. V článku VIII bodu 1 byla dohodnuta také v případě prodlení žalované smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z celkové dlužné částky, ohledně níž by se žalovaná dostala do prodlení. Z přehledu vyplacených částek v souvislosti s úvěrem / č.l. 51 spisu/ vyplývá, že žalované byly vyplaceny částky tak, jak je specifikováno v návrhu na zahájení řízení v označených dnech na bankovní účet žalované , č. účtu, v celkové výši 44 999 Kč, na níž dle vyjádření žalobce žalovaná uhradila částku 10 445,15 Kč. Zůstatek nezaplacené jistiny tvoří částku 34 553,59 Kč. Žalovaná byla upomínána dne , datum, o úhradu částky 69 708,48 Kč, avšak bezvýsledně.6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Proto soud uložil žalované uhradit dlužnou částku jako zůstatek poskytnuté jistiny úvěru a s poukazem na prodlení s úhradou této částky dále soud uložil žalované zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje Česká národní banka.7. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o spotřebitelském úvěru, jehož ujednání o výši smluvního úroku a RPSN jsou v rozporu s dobrými mravy dle § 1 odst. 2 o.z. s tím, že daná smlouva je z uvedeného důvodu zcela neplatná dle ustanovení § 580 odst.1 o.z.. Proto žalobci přísluší pouze bezdůvodné obohacení dle § 2991 o.z. tak, jak je specifikováno ve výroku I tohoto rozsudku ve výši části jistiny, když na danou jistinu dle vyjádření žalobce uhradila žalovaná částku 10 445,15 Kč.8. Splatnost dlužné částky, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku, s příslušenstvím byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.9. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o úvěru byl také zamítnut návrh žalobce na úhradu smluvní pokuty dle článku VIII bodu 1 dané smlouvy.10. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy účastníci a to každý z nich byli ve věci úspěšní pouze zčásti.