3 C 284/2025-71 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal žalovaném o zaplacení dlužných částek, z toho částky 108 343 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru číslo , hodnota, , kterou žalovaný podepsal dne , datum, . Na základě uvedené smlouvy byl žalobcem poskytnut žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, splatný po splátkách 5 835 Kč. Žalovaný na závazek ze smlouvy do data zesplatnění uhradil celkově částku 70 020 Kč po 12 měsíčních splátkách á 5 835 Kč. Zůstatek zůstal neuhrazen. Žalovaný požaduje dále částku 34 330,95 Kč jako smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy o úvěru a dále smluvní úrok v celkové výši 336 096 Kč dle bodu 2.2 smlouvy, kdy výše úroků je limitována na 120% částky, kterou má žalovaný zaplatit dle smlouvy dle části A). Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.2. Žalovaný prostřednictvím právní zástupkyně s návrhem nesouhlasil. Poukázal na obsah smlouvy, kdy namítal její neplatnost jako celku s ohledem na sjednané poplatky a úroky. Dle názoru právní zástupkyně žalovaného by měl žalovaný uhradit pouze bezdůvodné obohacení ve výši zůstatku jistiny. Dále žalovaný požadoval úhradu dlužné částky ve splátkovém režimu, s čímž právní zástupkyně žalobce nesouhlasila.3. Dle ustanovení § 2395 o.z. - smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky., právnická osoba, daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru číslo , hodnota, . Na základě dané smlouvy se zavázal žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč s tím, že žalovaný měl uhradit celkovou částku ve výši 280 080 Kč. Splatnost byla sjednána ve splátkách 5 835 Kč měsíčně, kdy smluvní úrok byl sjednán v částce 64,30% p.a. a RPSN ve výši 87,08%. Dle bodu 6 odst. 6.1 smlouvy o úvěru si strany sjednaly, jestliže se ocitne žalovaný v prodlení s úhradou kterékoliv splátky případně její části o délce 30 dní, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitne v prodlení. Dle bodu 6 odst. 6.2 téže smlouvy má žalobce právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly s prodlením. Dále dle bodu 6 odst. 6.4 shodné smlouvy vzal žalovaný na vědomí, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Dle bodu 6 odst. 6.5 téže smlouvy po zesplatnění úvěru, pokud by žalovaný nezaplatil novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Z dodatku číslo , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, vyplývá mimo jiného, že smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Z dokladu o vyplacení úvěru (č.l. , Anonymizováno, spisu) je patrno, že dne , datum, byla uhrazena částka 100 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, , uvedený ve smlouvě o úvěru číslo , hodnota, . Z předsmluvního formuláře a z hodnocení žalovaného jako klienta, vypracovaného žalobcem ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný byl prověřen ohledně úvěryschopnosti s tím, že následně mu žalobce poskytl úvěr ve výši částky uvedené ve smlouvě. Z žádosti žalovaného o úpravu splátkového kalendáře ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný požádal žalobce o odklad splátky z důvodu finanční tísně. Následně mu žalobce oznámil dne , datum, , že došlo k zesplatnění úvěru z důvodu nedodržení závazků s tím, že žalovaný měl okamžitě uhradil dosud nezaplacenou část úvěru, běžný úrok a náklady v celkové výši 108 343 Kč. Žalovaný byl vyzýván dne 17.9., , datum, o úhradu dílčích splátek, avšak bezvýsledně. Dále byl žalovaný vyzýván právní zástupkyní žalobce dne , datum, o úhradu celkové dlužné částky ve výši 108 343 Kč, taktéž bezvýsledně.5. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to do částky 29 980 Kč jako zůstatku jistiny úvěru, když z původní dlužné částky ve výši 100 000 Kč byla odečtena částka 70 020 Kč, kterou dle vyjádření žalobce žalovaný zaplatil na úhradu závazků ze smlouvy o úvěru. Proto soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku, uvedenou ve výroku I tohoto rozsudku, což je 29 980 Kč. S poukazem na prodlení s úhradou této částky dále soud uložil žalovanému zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje Česká národní banka. Splatnost dané částky s příslušenstvím pohledávky byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř., kdy splátkový kalendář mu umožněn nebyl za stavu, kdy byl upomínán o úhradu splátek úvěru již dne 17.9. a 18.10., vše v roce 2024.6. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru a to ujednání o úhradě celkové dlužné částky ve výši 280 080 Kč poté, kdy žalovanému byla vyplacena pouze jistina úvěru v částce 100 000 Kč, dále na obsah bodu. 6 odst. 6.4 smlouvy o úvěru, kdy ke dni zesplatnění úvěru byla vytvořena nová jistina úvěru, která zahrnovala nezaplacenou původní jistinu úvěru do dne zesplatnění a smluvní úrok z této částky a následně na sankce, které byly účtovány žalobcem žalovanému pro nezaplacení celkové částky, vymezené ve smlouvě o úvěru. S odkazem na tato ujednání byla shledána daná smlouva o úvěru jako zcela neplatná dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 o.z. Ujednání o celkové splatné částce ve výši 280 080 Kč při poskytnutí jistiny ve výši 100 000 Kč, dále vytvoření nové jistiny úvěru včetně započítání smluvního úroku a stanovení následných sankcí pro prodlení nelze oddělit od ostatních smluvních ujednání a okolností, za nichž k uzavření smlouvy o úvěru došlo. Smlouvu o úvěru proto soud posoudil jako celek, neboť tato smlouva byla vytvořena za stavu, kdy účastníci tento nedělitelný celek akceptovali a veškeré závazky žalovaného byly začleněny do obsahu uvedené smlouvy. Dále je nutno dodat, že smlouva o úvěru byla sjednána v rozporu s obecnou představou spravedlivého uspořádání vzájemných práv a povinností a vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která byla při uzavření smlouvy v objektivně slabším postavení a které soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu, což je žalovaný. Proto byla uvedená smlouva o úvěru soudem vyhodnocena jako absolutně neplatná s tím, že žalovanému z této smlouvy vzniklo pouze bezdůvodné obohacení (§ 2991 o.z.) a to částka ve výši 29 980 Kč jako zůstatek původní poskytnuté jistiny úvěru.7. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy byl žalovaný z převážné části úspěšný ve věci. Na těchto nákladech byla žalovanému přiznána částka ve výši 17 593,40 Kč, sestávající se ze dvou úkonů á 6 820 Kč, stanovených dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/96 Sb., dvou režijních paušálů á 450 Kč, stanovených dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky, účinné od , datum, s tím, že zůstatek tvoří 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.).