9 C 146/2018-74 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobou ze dne 28. 5. 2018 doručenou soudu téhož dne se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 320.024,08 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] dříve pod názvem [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa] (dále také banka) uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, kdy součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru a sazebník, se kterými se žalovaný seznámil, jak sám výslovně prohlásil. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 250.000 Kč z úvěrového účtu převodem na běžný účet. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu se sjednaným úrokem 19,9 % ročně a se sjednanými poplatky. Žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy, kdy byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. [příjmení] uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty byl žalovaný povinen neprodleně uhradit. Ode dne následujícího po dni zesplatnění, tj. od 25. 8. 2016 požaduje žalobkyně také placení úroků z prodlení z dlužné jistiny a dlužných poplatků a smluvní pokuty. Současně požaduje úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 304,95 Kč a kapitalizovaného úroku v částce 17.815 Kč. Dlužná částka nebyla uhrazena. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 11. 2017 s účinností od 22. 11. 2017 byla pohledávka za žalovaným postoupena předchůdcem žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. 2. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 12. 12. 2018, kdy v tomto opomněl rozhodnout o uplatněném kapitalizovaném úroku ve výši 17.815,98 Kč a kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 304,95 Kč. Na toto upozornila soud žalobkyně. 3. K nařízenému jednání se žalobkyně s omluvou a žalovaný bez omluvy nedostavili. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Z oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný soud zjistil, že banka dne 24. 8. 2016 vyzvala žalovaného, aby uhradil částku 338.145,01 Kč, kdy část této částky je tvořená právě smluvním úrokem kde dni prohlášení okamžité splatnosti v částce [číslo], 958 Kč a úrokem z prodlení ke dni prohlášení ve výši 304,95 Kč. 6. Z těchto důkazů však nevyplývá, jak žalobkyně (resp. banka) k této částce dospěla. Tedy z jakých částek je úrok i úrok z prodlení požadován a za jaké období, byť soud předpokládá, že úroková sazba úroku je 19,9 % p.a., tak bez informace o jistině a době, za který je úrok požadován, nelze výši úroku přezkoumat. 7. Shodná situace nastala i u uplatněného zákonného úroku z prodlení, kde opět z důkazů ani z tvrzení nelze zjistit, jak žalobkyně k uplatněnému nároku dospěla, v jaké výši je zákonný úrok požadován, z jaké jistiny a za jaké období. V označeném důkaze oznámení banky o prohlášení úvěru tento údaj soud taktéž nenašel. 8. Nepřezkoumatelný nárok nelze žalobkyni přiznat a současně nepřítomnou žalobkyni soud o tomto poučit nemohl a nezbylo, než nárok na kapitalizovaný zákonný i obchodní úrok zamítnout. 9. Soud současně podotýká, že projednání věci samé má být zpravidla při ústním jednání (srovnej § 115 o.s.ř.). Žalobkyni bylo zřejmé z již předchozího rozsudku, že neunesla břemeno tvrzení. Je proto s podivem, že se i k tomuto jednání nedostavila, a tedy se vzdala možného poučení soudem tak, aby mohla zvrátit jeho nepříznivé rozhodnutí.