10 C 165/2020-47 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou soudu dne 7.5.2020 domáhala toho, aby soud vydal rozhodnutí, jímž by uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 850 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] uzavřela dne 16.8.2017 s žalovaným smlouvu o zápůjčce uzavřenou distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků ve výši 3 900 Kč. Žalovaná částka 5 850 Kč představuje dle žalobkyně dlužnou jistinu ve výši 3 900 Kč a dlužný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 950 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 11.6.2019. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Jednání soudu proběhlo dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze sdělení [právnická osoba], ze dne 16.10.2020 bylo zjištěno, že majitelem a jediným disponentem účtu č. [bankovní účet] byl v srpnu 2017 žalovaný. Z výpisu z účtu [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne 17.8.2017 byla žalovanému na účet č. [bankovní účet] uhrazena částka ve výši 3 900 Kč. Ze smlouvy bylo zjištěno, že pohledávka [právnická osoba] za žalovaným byla postoupena žalobkyni dne 11.6.2019. 5. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 10.3.2020 k úhradě dluhu ve výši 13 659,22 Kč ze smlouvy č. [anonymizováno] uzavřené se [právnická osoba] Dopisem ze dne 26.7.2019 oznámila žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky. 6. Uvedené řízení je řízení sporné, žalobkyně musí tvrdit a svá tvrzení prokazovat důkazy. Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy s žalovaným a smluvení smluvních podmínek. Tato svá tvrzení však soudu dostatečně neprokázala, neboť součinnost žalovaného, vůle žalovaného uzavřít smluvní vztah, z doložených listin není prokázána. Neunesení břemene důkazního může mít za následek neúspěch ve věci. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, vzdala se tak dobrovolně svého práva na poučení soudem dle § 118a o.s.ř. o povinnosti unést břemeno důkazní a břemeno tvrzení a na poučení o následcích neunesení těchto břemen. Soud má z výpisu z účtu za prokázané poskytnutí částky ve výši 3 900 Kč žalovanému původním věřitelem [právnická osoba] dne 17.8.2017. Soud nemá za prokázané, vznik smluvního vztahu mezi [právnická osoba] a žalovaným z titulu jakékoli smlouvy se smluvenými tvrzenými smluvními podmínkami, jak žalobkyně v žalobě tvrdí, neboť doložené listiny žalovanou neprokazují žádnou součinnost s žalovaným, neprokazují jeho vůli, žádný úkon, neprokazují akceptaci tvrzených smluvních podmínek žalovaným, smlouva není podepsána. Žalovaný byl v průběhu plně pasivní a neučinil žádný úkon. Tvrzení žalobkyně tak žalovaný nepotvrdil ani nevyvrátil. Pouze doložený nepodepsaný dokument nazvaný smlouva, bez jakékoli další vůle žalovaného, nelze považovat za důkaz k uzavření smluvního vztahu mezi věřitelem a žalovaným. 7. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2991 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z., jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, z titulu plnění bez právního důvodu (konkr. plnění bez smluvního vztahu), s tím, že je žalovaný povinen toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit, když tvrzený smluvní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným z doložených listin v tomto sporném řízení prokázán nebyl. 8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1) o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2) uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je ve výroku I tohoto rozhodnutí uvedeno a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 3 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 19.9.2020 (den následující po doručení žaloby) do zaplacení, jehož výše je dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Ve výroku II rozsudku soud žalobu zamítl co do částky ve výši 1 950 Kč představující dle tvrzení žalobkyně poplatek za poskytnutí úvěru, který měl žalovaný akceptovat doloženou smlouvou, která však nebyla žalovaným podepsána, dále co do úroku z úvěru ve výši 7 072,94 Kč, neboť jak bylo výše uvedeno, soud nemá za prokázaný vznik tvrzeného smluvního vztahu a akceptaci tvrzených smluvních podmínek žalovaným, který je plně pasivní. Dále soud zamítl žalobu co do úroku z prodlení za období do 19.9.2020, neboť žalovaný se dostal do prodlení s plněním, tedy s vrácením svého bezdůvodného obohacení, až po výzvě věřitele k jeho úhradě. Soud pro určení prodlení s plněním vycházel z data doručení žaloby, tedy od prokazatelné výzvy žalovanému k úhradě dluhu. Od 19.9.2020, den následující po doručení žaloby, je tedy žalovaný v prodlení s plněním dluhu. Za období do 19.9.2020 tak žalobkyni úrok z prodlení nenáleží. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku III rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného je téměř shodný. 12. Lhůta k plnění v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.