10 C 237/2020-25 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou soudu dne 15.6.2020 domáhala toho, aby soud vydal rozhodnutí, jímž by uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] uzavřela dne 30.6.2016 s žalovaným smlouvu o úvěru uzavřenou distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků ve výši 3 000 Kč. Žalovaná částka představuje dle žalobkyně dlužnou jistinu. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 16.12.2019. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Jednání soudu proběhlo dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. [právnická osoba], ze dne 12.11.2020 bylo zjištěno, že jediným majitelem a disponentem účtu č. [bankovní účet] byl v červnu, červenci a srpnu 2016 žalovaný. Z výpisu z účtu [právnická osoba] (původní věřitel) bylo zjištěno, že dne 30.6.2016 byla na účet č. [bankovní účet] připsána částka ve výši 3 000 Kč. Ze smlouvy bylo zjištěno, že pohledávka [právnická osoba], rtesp. [právnická osoba] žalovaným byla postoupena žalobkyni dne 16.12.2019. 5. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 22.1.2020 k úhradě dluhu ve výši 9 609 Kč ze„ smlouvy o úvěru“. Dopisem ze dne 22.1.2020 oznámila žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky. 6. Uvedené řízení je řízení sporné, žalobkyně musí tvrdit a svá tvrzení prokazovat důkazy. Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy s žalovaným a smluvení smluvních podmínek. Tato svá tvrzení však soudu dostatečně neprokázala, neboť součinnost žalovaného, vůle žalovaného uzavřít smluvní vztah, z doložených listin není prokázána. Neunesení břemene důkazního může mít za následek neúspěch ve věci. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, vzdala se tak dobrovolně svého práva na poučení soudem dle § 118a o.s.ř. o povinnosti unést břemeno důkazní a břemeno tvrzení a na poučení o následcích neunesení těchto břemen. Soud má z výpisu z účtu za prokázané poskytnutí částky ve výši 3 000 Kč na účet, jejímž majitelem a disponentem byl žalovaný, původním věřitelem [právnická osoba] dne 30.6.2016. Soud nemá za prokázané, vznik smluvního vztahu mezi [právnická osoba] a žalovaným z titulu jakékoli smlouvy se smluvenými tvrzenými smluvními podmínkami, jak žalobkyně v žalobě tvrdí. Žalovaný byl plně pasivní, neučinil žádný úkon, jeho akceptace tvrzených smluvních podmínek nemůže být z doložených listin nijak dedukována. 7. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2991 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z., jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, z titulu plnění bez právního důvodu (konkr. plnění bez smluvního vztahu), s tím, že je žalovaný povinen toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit, když tvrzený smluvní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným z doložených listin v tomto sporném řízení prokázán nebyl. 8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1) o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2) uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je ve výroku I tohoto rozhodnutí uvedeno a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 7.11.2020 (den následující po doručení žaloby) do zaplacení, jehož výše je dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Ve výroku II rozsudku soud žalobu zamítl co do úroku z prodlení za období od 2.8.2016 do 6.11.2020, neboť žalovaný se dostal do prodlení s plněním, tedy s vrácením svého bezdůvodného obohacení, až po prokazatelné výzvě věřitele k jeho úhradě. Soud pro určení prodlení s plněním vycházel z prokazatelného data doručení žaloby žalovanému a tedy jeho vyzvání k úhradě dluhu dne 6.11.2020. Za období do 6.11.2020 tak žalobkyni úrok z prodlení nenáleží. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku III rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci pouze nepatrný neúspěch. [příjmení] 1 368 Kč představuje soudní poplatek, který je stanoven v souladu se z. [číslo] Sb., zákonem o soudních poplatcích, ve výši 400 Kč, dále dle ustanovení § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif, odměnu za 2 právní úkony právního zástupce žalobkyně (příprava a převzetí věci, sepis žaloby) ve výši 2 x 200 Kč, odměnu za předžalobní upomínku dle § 142a o.s.ř. ve výši 100 Kč, když tato neobsahuje první kvalifikaci, DPH z této odměny ve výši 105 Kč, dále v souladu s ustanovením § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu 3 režijní paušály po 100 Kč za 3 úkony právního zastoupení a DPH z těchto paušálů ve výši 63 Kč. Soud aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Ustálenost neznamená použití elektronického formuláře, ale obsah doplněný žalobkyní v jeho části Skutečnosti významné pro rozhodnutí. Struktura uvedených tvrzení je téměř shodná v celé řadě návrhů žalobkyně týkajících se postoupených nároků ze smluv o půjčkách uzavřených na straně [právnická osoba] V této části žaloby mění žalobkyně pouze data, číslo smlouvy a částky, popř. výše úrokových sazeb. Opakovatelnost podání prokazují četná řízení vedená žalobkyní u tohoto soudu. 12. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému povinnost, aby zaplatil podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta. 13. Lhůta k plnění v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.