11 C 33/2021-48 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 8. 10. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 827,20 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje náhradu škody, kterou jí měl žalovaný způsobit neoprávněným odběrem a distribucí plynu za období od 24. 4. 2019 do 9. 2. 2020 v odběrném místě [ulice a číslo], [obec]. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, když na výzvu soudu ze dne 2. 2. 2021 účastníci ve lhůtě stanovené se nevyjádřili. Po provedeném dokazování soud zjistil tento závěr skutkového stav věci: Dne 13. 8. 2018 uzavřeli účastníci smlouvu o připojení k distribuční soustavě, tedy připojení odběrného plynového zařízení k distribuční soustavě do odběrného místa [obec], [ulice a číslo]. Dne 26. 3. 2019 obdržel žalobce oznámení o přerušení dodávky zemního plynu od obchodníka se zemním plynem pro neplacení vyúčtování dodávky zemního plynu a zároveň o ukončení dodávky plynu pro odběrné místo, shora uvedené s požadovaným datem ukončení 2. 4. 2019. Vzhledem k tomu, že ukončení distribuce plynu, nebylo možné provést z důvodu nepřístupnosti měřidla, nastal účinek ukončení dodávky plynu ke dni 24. 4. 2019, tím služba o zajištění služby distribuční soustavy byla ukončena uplynutím 14 pracovních dnů ode dne požadovaného přerušení dodávky plynu. Protože žalobci se nepodařilo měřící zařízení ve lhůtě 10 pracovních dnů demontovat, došlo k ukončení smlouvy na dodávku plynu do uvedeného odběrného místa, a to k 14. pracovnímu dni a k tomuto dni byl stanoven údaj o odhadovaném stavu odebraného plynu na měřidle. Od 24. 4. 2019 byl proto odběr plynu kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu. Byl proto odečet dodávky plynu, přičemž žalovaná ukončila dodávání plynu ke dni 19. 2. 2020. Vyúčtováním ze dne 20. 2. 2020 splatné 5. 3. 2020 došlo k vyčíslení škody při zjištění množství neoprávněně odebraného plynu (64 m3) ve výši 2 827,20 Kč v souladu s cenou dle Ceníků žalobce za neoprávněně odebraný plyn. Žalovaná dosud ani z části neuhradila tuto dlužnou částku, přesto že ji byla zaslána výzva k úhradě pohledávky ze dne 31. 8. 2020. Na základě takto zjištěného závěru skutkového stavu věci soud žalobě zcela vyhověl, přičemž věc právně posoudil dle ust. § 74 odst. 1 písm. a), písm. b) Energetického zákona, § 74 odst. 4 písm. a) Energetického zákona, § 5 odst. 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb.. Žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky má právo na zaplacení úroku z prodlení s tím, že žalovaná se ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu dnem následujícím po splatnosti faktury, tedy dnem 6. 3. 2020 s tím, že výše úroku z prodlení vyplývá z ust. § 1 vládního nařízení č. 142/1994 Sb. v platném znění. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku z návrhu ve výši 400 Kč a v nákladech právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč, tj. 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) dle ust. § 14 b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 120/2014 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 RP po 100 Kč, tj. 300 Kč dle § 14 b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH z částky 900 Kč, tj. 189 Kč Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.