11 C 74/2021-48 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně žalobou ze dne 1. 12. 2020 se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 460 613 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady toho, co plnila za pojištěného poškozenému, když žalovaný během nevhodného předjíždění způsobil dopravní nehodu, místo nehody opustil, aniž by byl nápomocen, a to bez platného řidičského oprávnění, přičemž vozidlo řídil pod vlivem návykových látek. Žalovaný se k věci nevyjádřil, když k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, přestože mu písemnosti soudu byly doručeny uložením na poště dne 20. 9. 2020. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, když vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav věci: [Anonymizovaný odstavec.] Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci je zřejmé, že tímto jednáním žalovaný porušil povinnosti uvedené v ust. § 3 odst. 3 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, když řídit motorové vozidlo může pouze osoba, která je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu motorových vozidel a dále má pojišťovna právo na náhradu toho, co vyplatila za žalovaného, když tento řídil pod vlivem návykové látky (§ 10 odst. 1 písm. i) zák. č. 168/1999 Sb.) Dle ust. § 10 odst. 1 písm. g) zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má pojistitel právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištění řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění. Soud má rovněž za prokázáno, že žalobci vznikl nárok na vyplacení toho, co za žalovaného plnil, tedy za náhradu vyplaceného pojistného plnění ve výši 460 613 Kč. Soud žalobě zcela vyhověl, neboť má za prokázáno, že žalobce v souladu s pojistnou smlouvou poskytl pojistné plnění poškozenému, a to ve výši 460 613 Kč, výplatou pojistného plnění, má tedy pojistitel právo na náhradu vůči tomu, kdo řídil vozidlo, tedy vůči žalovanému, který v době pojistné události, tedy předmětné dopravní nehody, nebyl držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu motorového vozidla a dále, že řídil vozidlo pod vlivem návykových látek. Žalovaný dosud ani z části žalovanou částku neuhradil, přestože byl výzvou ze dne 27. 10. 2020 k úhradě této částky vyzván ve lhůtě 7 dnů. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch v plném rozsahu. Přiznaná náhrada nákladů řízení činí 70 065,38 Kč a představuje zaplacený soudní poplatek z návrhu ve výši 18 425 Kč, odměnu za právní zastoupení advokátem za 4 úkony po 10 180 Kč, tj. 40 720 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání návrhu a účast zástupce na jednání dne 12. 10. 2021) dle ust. § 7 bod 6 advokátního tarifu, 4 RP po 300 Kč, tj. 1 200 Kč, podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, náhrada za promeškaný čas 6 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 600 Kč a cestovné autobusem [obec] – [obec] a zpět v celkové výši 158 Kč, dle předložených jízdenek a 21 % DPH z částky 42 678 Kč, tj. 8 962,38 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.