12 C 49/2021-14 — Okresní soud v Teplicích

1. Návrhem doručeným soudu dne 23. 6. 2021 se manžel domáhal rozvodu manželství, které účastníci uzavřeli dne 4. 7. 2009 v [obec]. 2. Manželka s rozvodem manželství souhlasila. 3. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne 19. 10. 2021. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil tyto skutečnosti: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 4. 7. 2009 před [stát. instituce] a je zapsáno v knize manželství tohoto úřadu, ve svazku [anonymizováno], roč. [rok], str. [anonymizováno], pod poř. [číslo]. Účastníci nemají žádné společné dítě, mají jen děti z předchozích vztahů. Manželství bylo zpočátku spokojené, po přestěhování do nového bydliště v [obec] však mezi manžely začalo docházet k problémům, jež se týkaly běžných záležitostí společného soužití a přibližně před jedním rokem (v průběhu podzimu roku 2020) vyvrcholily ukončením společného soužití, kdy se manžel odstěhoval ze společné domácnosti. Od té doby se spolu manželé nestýkají a v současné době obnovení manželského soužití oba považují za zcela vyloučené. Manželé zmínili, že manžel navázal mimomanželský vztah, avšak shodli se, že k tomu došlo až v době, kdy spolu již nežili jako manželé, pouze sdíleli společné obydlí. 5. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen„ OZ“, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 756 OZ soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 6. Soud dospěl k závěru, že manželské soužití účastníků je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že již nelze očekávat jeho obnovení. Účastníci spolu nežijí a žádný z nich nemá zájem na obnovení společného soužití. Za této situace je jejich manželství toliko formálním svazkem a neplní své společenské funkce. Příčiny rozvratu manželství soud shledal na straně obou účastníků, kteří se na něm podíleli v zásadě rovným dílem, když nebyli schopni řešit běžné záležitosti společného soužití tak, aby jejich manželství mohlo i nadále existovat a plnit své funkce. Formální porušení povinnosti manželské věrnosti (srov. § 687 odst. 2 OZ) soud v tomto případě nehodnotí jako příčinu rozvratu manželství, ale spíše jako jeden z důsledků již existujícího kvalifikovaného rozvratu manželství. 7. Z důvodů shora uvedených - a jelikož neshledal žádné zákonné překážky, které by takovému rozhodnutí bránily, - soud manželství účastníků rozvedl. 8. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo; neshledal totiž, že by okolnosti tohoto případu odůvodňovaly byť jen částečné přiznání náhrady nákladů řízení některému z nich. 9. Podle § 14 odst. 1 písm. d) bodu 3 zákona o občanských průkazech je občan povinen požádat o vydání nového občanského průkazu do patnácti pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství. 10. Podle § 759 OZ může manžel, který přijal příjmení druhého manžela, do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.