13 C 239/2021-23 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit žalobkyni 1 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 520 Kč od 4. 6. 2020 do zaplacení. Tvrdila, že žalovaný dne 4. 5. 2020 použil vůz MHD žalobkyně bez platného jízdního dokladu, žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni vedle jízdného 20 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Z provedených listinných důkazů, tj. ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] má soud za prokázané, že žalovaný se dne 4. 5. 2020 při kontrole v 06:10 hodin na lince [číslo] neprokázal kontrolorovi žalobkyně platnou jízdenkou v hodnotě 20 Kč. Dle ustanovení § 37 odst. 5/c a § 6 zákona č. 23/2000 Sb. a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a přepravních podmínek žalobkyně, je cestující povinen na vyzvání oprávněného pracovníka, kdykoliv během přepravy předložit k nahlédnutí jízdenku. Cestující, který se nemůže na vyzvání prokázat platnou jízdenkou, je povinen zaplatit jízdné. Dopravce je oprávněn od tohoto cestujícího dále vyžadovat zaplacení částky 1 500 Kč. Protože bylo v řízení prokázáno, že se žalovaný dne 4. 5. 2020, kdy byla provedena kontrola, neprokázala platnou jízdenkou, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni vedle jízdného ve výši 20 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Soud proto vyhověl žalobě v celém rozsahu. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla úspěšná v celém rozsahu, proto jí soud přiznal náhradu za soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na vymáhání ve výši 200 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem 600 Kč.