13 C 325/2020-50 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 45 712,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 540,80 Kč od 21. 9. 2018 do zaplacení, z částky 42 533,45 Kč od 30. 10. 2018 do zaplacení, z částky 1 638 Kč od 27. 12. 2018 do zaplacení. Tvrdila, že v období od 17. 7. 2018 do 7. 8. 2018 poskytla žalované zdravotní péči na oddělení biochemie, gynekologie, hematologie a pracovišti transfúzní služby v odštěpném závodě žalobkyně [nemocnice] o.z. Za poskytnutou zdravotní péči byla žalované dne 6. 9. 2018 vystavena a zaslána faktura [číslo] na částku 1 540,80 Kč. V období od 17. 7. 2018 do 30. 8. 2018 poskytla žalobkyně žalované zdravotní péči na oddělení ARO anestezie, biochemie, gynekologie, hematologie, interna I a na transfúzním oddělení v odštěpném závodě [nemocnice] o.z. Za poskytnutou zdravotní péči byla žalované dne 15. 10. 2018 vystavena a zaslána faktura [číslo] na částku 42 533,45 Kč. V období od 18. 7. 2018 do 10. 8. 2018 byla žalované provedena vyšetření v mikrobiologické ambulanci v odštěpném závodě žalobkyně v [anonymizováno] nemocnici v [obec] o.z. Za provedená vyšetření byla žalované dne 11. 12. 2018 vystavena a zaslána faktura [číslo] ve výši 1 638 Kč. Úhradu za zdravotní péči požaduje žalobkyně po žalované, neboť tato nebyla v uvedeném období zdravotně pojištěná. Úhrada za poskytnutou zdravotní péči (jednotlivé zdravotní výkony) byla vyčíslena dle platného číselníku Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR pro dané období. 2. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, k žalobě se nijak nevyjádřila, soud proto vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 3. Z faktury [číslo] vystavené dne 15. 10. 2018 soud zjistil, že [nemocnice] o.z. vyúčtovala žalované za poskytnuté služby zdravotní péče v období od 17. 7. 2018 do 30. 8. 2018 částku 42 533,45 Kč se splatností dne 29. 10. 2018. Z faktury [číslo] soud zjistil, že [ulice] nemocnice v [obec] o.z. vyúčtovala žalované dne 11. 12. 2018 za provedené vyšetření v období od 18. 7. 2018 do 10. 8. 2018 částku 1 638 Kč se splatností dne 26. 12. 2018. Z faktury [číslo] soud zjistil, že [nemocnice] o.z. vyúčtovala žalované dne 6. 9. 2018 za poskytnutí zdravotní péče v období od 17. 7. 2018 do 7. 8. 2018 částku 1 540 Kč se splatností dne 20. 9. 2018. Vyúčtování žalobkyně provedla s odkazem, že žalovaná není pojištěna. 4. Mezinárodní pravomoc českého soudu k rozhodnutí je dána dle ustanovení čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. EU/1215/2012, rozhodným právem je české právo na základě ustanovení čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. ES/864/2007. 5. Dle ustanovení § 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, pojištěncem je osoba, která za a) má trvalý pobyt na území České republiky, nebo za b) nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky, bylo jí vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu, byl jí udělen azyl na území České republiky, jí byla udělena doplňková ochrana na území České republiky, bylo jí uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území ČR. 6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně prostřednictvím odštěpných závodů [ulice] nemocnice v [obec] o.z. a [nemocnice] o.z. poskytla žalované zdravotní péči v období od 17. 7. 2018 do 30. 8. 2018, protože žalovaná je státní občanka Ukrajiny a dle žalobkyně nebyla pojištěna, vyúčtovala žalobkyně žalované lékařskou péči fakturou [číslo] na částku 1 540 Kč se splatností dne 20. 9. 2018, fakturou [číslo] na částku 42 533,45 Kč se splatností dne 29. 10. 2018 a fakturou [číslo] na částku 1 638 Kč se splatností 26. 12. 2018. Dle zprávy Ministerstva vnitra České republiky má žalovaná na území České republiky přechodný pobyt rodinného příslušníka Evropské unie, pobyt má povolen od 2. 12. 2019. 7. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vymezuje okruh osob, jimž jsou bezplatně a na účet zdravotního pojištění poskytovány zdravotní služby. Žalovaná však takovou osobou nebyla, respektive ve věci byla nečinná, nepředložila důkazy, že takovou osobou byla, tedy, že měla nárok na bezplatnou zdravotní péči. Žalovaná nepopřela, že jí v období od 17. 7. 2018 do 30. 8. 2018 byla poskytnuta zdravotní péče v zařízení žalobkyně, netvrdila, že v rozhodném období měla sjednáno komerční zdravotní pojištění, ze kterého měla být zdravotní péče hrazena, rovněž netvrdila, že vyúčtované částky uhradila. Soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu. 8. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v celém rozsahu úspěšná., soud jí proto přiznal paušální náhradu za dva úkony celkem 600 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb. a náhradu za soudní poplatek ve výši 1 829 Kč, celkem náhradu nákladů řízení ve výši 2 429 Kč.