17 C 327/2020-48 — Okresní soud v Teplicích

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku, když dle jeho tvrzení představuje smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za nevrácené přijímací zařízení [anonymizováno 8 slov]) dle smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou (od které právní předchůdce žalobce ke dni 25. 11. 2014 odstoupil). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 31. 1. 2019 [právnická osoba] postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobce. 2. Žalovaná se k žalobě meritorně nevyjádřila. 3. Soud vzal za prokázáno, že smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] právní předchůdce žalobce [právnická osoba] jako poskytovatel a žalovaná jako uživatel uzavřeli tuto smlouvu, jejíž předmětem byl závazek právního předchůdce žalobce poskytnout žalované sjednané služby elektronických komunikací a závazek žalované zaplatit sjednanou cenu za poskytnuté služby. V rámci smluvního ujednání byl sjednán taktéž pronájem přijímacího zařízení [anonymizováno 8 slov]), které dle zakázkového listu bylo žalované instalováno. Žalovaná opakovaně porušila povinnosti vyplývající jí ze smlouvy, v důsledku čehož právní předchůdce žalobce využil svého práva a od smlouvy ke dni 25. 11. 2014 odstoupil. Spolu s odstoupením od smlouvy byla žalované poskytnuta lhůta ke splnění povinnosti vyplývající ze smlouvy, konkrétně vrátit zmíněné přijímací zařízení. Žalovaná tuto svou povinnost nesplnila. 4. Pokud však žalobce jako právní nástupce [právnická osoba] požaduje zaplacení částky 2 000 Kč jako smluvní pokuty, je jeho požadavek v rozporu s Nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 3512/2011 pro absenci jeho ujednání v předmětné smlouvě. Zmínka o oprávnění právního předchůdce žalobce požadovat smluvní pokutu dle ceníku za nevrácené pronajaté přijímací zařízení se sice nachází v zakázkovém listu a odkazuje na čl. 7 a 7.5 Všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací právního předchůdce žalobce, avšak ve smlouvě jako takové, kterou má žalovaná možnost ovlivnit, se nenachází. Dle názoru soudu nelze toto ujednání o smluvní pokutě považovat za platné, a proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. 5. Nákladový výrok se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve sporu zcela úspěšné žalované žádné prokazatelné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.