27 C 143/2021-55 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 15. 10. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 3 375 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje součet nezaplacených televizních poplatků za leden 2018 až leden 2020. Po posouzení předložených listinných důkazů a obsahu spisu soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalovaná jako poplatnice televizního poplatku nezaplatila žalobkyni televizní poplatky za období měsíců ledna 2018 až ledna 2020 v celkové výši 3 375 Kč (25 měsíců x 135 Kč). Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když bylo prokázáno tvrzení žalobkyně o neplacení televizních poplatků žalovanou ve shora uvedených měsících. Žalovaná nedostála své zákonné povinnosti platit televizní poplatky, a proto jí soud uložil výrokem I. rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 912,93 Kč odpovídající součtu nezaplacených televizních poplatků za uvedené období (3 375 Kč) a požadované části zákonného úroku z prodlení (537,93 Kč). O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, a tudíž má právo na náhradu svých nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady hotových výdajů vzniklých v souvislosti s předžalobní výzvou a podáním žaloby ve výši 200 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). K přiznané náhradě nákladů řízení soud blíže uvádí, že neshledal náklady související se zastoupením žalobkyně advokátem účelně vynaloženými, když v otázce jejího účastenství v občanském soudním řízení je na ni třeba v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013 ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3344/12 klást srovnatelné nároky jako na stát a jeho orgány. Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. však soud uložil žalované zaplatit žalobkyni paušální náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč (2 x 100 Kč). Lhůtu ke splnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.