11 C 245/2022-43 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 28. 4. 2022 domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 16 052 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku za dodávku zemního plynu, dle Smlouvy o dodávce zemního plynu, uzavřené dne 12. 10. 2018 ([číslo]), a to ve výši 15 925 Kč pro odběrné místo na adrese: [adresa], a z titulu nedoplatku za dodávku elektřiny ve výši 127 Kč, dle Smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 10. 12. 2019 ([číslo]). K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, pokud se ve lhůtě stanovené soudem nevyjádří. V dané věci žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podáním ze dne 7. 9. 2022 a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládal, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci: Žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 8. 10. 2018 Smlouvu o dodávce zemního plynu pro odběrné místo: [obec], [ulice a číslo]. Za období od 12. 10. 2018 do 16. 2. 2019 byla vystavena žalobkyní žalované faktura za dodávku plynu [číslo] na částku 11 062 Kč se splatností dne 6. 3. 2019, za období ode dne 12. 10. 2018 do 16. 2. 2019 faktura [číslo] na částku 87 Kč se splatností 22. 3. 2019 a za období od 17. 2. 2019 do 31. 3. 2019 faktura [číslo] na částku 4 376 Kč s datem splatnosti 23. 4. 2019. Žalobkyně a žalovaná rovněž uzavřeli dne 10. 12. 2019 Smlouvu o dodávce elektřiny pro odběrné místo: [obec], [ulice a číslo]. Za období od 21. 1. 2020 do 14. 2. 2020 byla vystavena žalobkyní žalované faktura za dodávku elektřiny [číslo] na částku 127 Kč se splatností dne 8. 3. 2020. Žalovaná v termínu splatnosti shora uvedených vyúčtování dodávky elektřiny a plynu neuhradila ani poté, kdy byla písemně vyzvána k zaplacení ze dne 19. 11. 2021. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci soud žalobě zcela vyhověl, když po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen„ energetický zákon“) a podle § 2079 a násl. o. z. účinného od 1. 1. 2014. Žalovaná se ocitla v prodlení se splněním peněžitého dluhu dnem následujícím po splatnosti faktur, tak jak uvedeno ve výroku tohoto rozsudku z jednotlivých dlužných plateb za dodávku zemního plynu a za dodávku elektřiny. Výše úroku z prodlení vyplývá z ust. § 1 vládního nařízení č. 142/1994 Sb. v platném znění. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku z návrhu ve výši 800 Kč a z nákladů právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) dle ustanovení § 14 b odst. 1 písmena c) bod 1 vyhlášky č. 120/2014 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, tedy 300 Kč dle ustanovení § 14 b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH z částky 1.200 Kč, tedy 252 Kč Celkem náklady řízení činí 2 252 Kč. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastoupena advokátem, uložil soud žalované povinnost, aby zaplatil podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta. Lhůty k plnění uložených povinností v délce tří dnů soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.