11 C 268/2022-48 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně, jako právní nástupkyně společnosti [právnická osoba] se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 7. 3. 2022 domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 2 344 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku za dodávku elektřiny dle Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 21. 5. 2018 pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec]. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, pokud se ve lhůtě stanovené soudem nevyjádří. V dané věci se účastníci na výzvu ze dne 1. 9. 2022 se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládal, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování soud zjistil tento závěr skutkového stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 21. 5. 2018 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo: [ulice a číslo], [obec]. Za období od 5. 6. 2018 do 29. 5. 2019 byla vystavena žalobcem žalovanému faktura za dodávku elektřiny [číslo] pro nedoplatek ve výši 2 149 Kč a se splatností 13. 6. 2019 a za období od 30. 5. 2019 do 10. 7. 2019 byla vystavena žalobcem žalovanému faktura za dodávku elektřiny [číslo] pro nedoplatek ve výši 195 Kč a se splatností 5. 8. 2019. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani poté, kdy mu byla zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne 24. 5. 2021. Žalobkyně převzala pohledávky dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 včetně dodatků [číslo] s tím, že dlužníkovi bylo oznámení o postoupení pohledávky zasláno právním předchůdcem žalobce dne 24. 5. 2021. Na základě takto zjištěného závěru skutkového stavu věci soud žalobě zcela vyhověl, když po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen„ energetický zákon“) a podle § 2079 a násl. o. z. účinného od 1. 1. 2014. Žalovaný se ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu dnem následujícím po splatnosti faktur, tj. dne 14. 6. 2019 a dnem 6. 8. 2019. Výše úroku z prodlení vyplývá z ust. § 1 vládního nařízení č. 142/1994 Sb. v platném znění. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč, tedy 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) dle ustanovení § 14 b odstavce 1 písmena c) bod 1 vyhlášky č. 120/2014 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, tedy 300 Kč dle ustanovení § 14 b odstavce 5 písmena a) citované vyhlášky a 21 % DPH z částky 900 Kč, tedy 189 Kč Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastoupena advokátem, uložil soud žalovanému povinnost, aby zaplatil podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta. Lhůty k plnění uložených povinností v délce tří dnů soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.