11 C 321/2022-36 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 30. 7. 2022 se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 8 763 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, neboť žalovaný, jenž je provozovatel motorového vozidla [registrační značka], neměl od 18. 6. 2021 do 16. 9. 2021 uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, když na výzvu soudu ze dne 12. 10. 2022 účastníci ve lhůtě stanovené se nevyjádřili. Po provedeném dokazování soud zjistil tento závěr skutkového stavu věci: Žalovaný je evidován v registru silničních vozidel jako provozovatel motorového vozidla [registrační značka], s objemem válců motoru nad [číslo] cm3, přičemž neměl ode dne 18. 6. 2021 do 16. 9. 2021 k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v ust. § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [číslo] Sb. Výše příspěvku je vypočtena jako součin počtu dní, kdy nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti předmětného vozidla a výše denní sazby podle druhu vozidla, která činí 93 Kč. Takto činí dlužná částka příspěvku 8 463 Kč (91 dní x 93 Kč) s tím, že úhrada spojená s uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč Celkem dlužná částka proto činí 8 763 Kč, přičemž tuto částku žalovaný neuhradil ani na základě výzvy, která mu byla zaslána a rovněž ani poté, kdy mu byla zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne 21. 6. 2022. Splatnost příspěvku nastala uplynutím 30 dnů od doručení výzvy k úhradě příspěvku, tj. dnem 22. 1. 2022, a proto žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou dluhu dnem 23. 1. 2022. Na základě takto zjištěného závěru skutkového stavu věci soud žalobě zcela vyhověl dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., dle kterého vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 citovaného zákona, to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno a dle § 4 odst. 4 citovaného zákona, dle kterého osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku z návrhu ve výši 400 Kč a v nákladech právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč, tj. 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) dle ust. § 14 b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 120/2014 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 RP po 100 Kč, tj. 300 Kč dle § 14 b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH z částky 900 Kč, tj. 189 Kč Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.