11 C 338/2022-30 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 1. 7. 2022 domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 241,98 Kč s příslušenstvím za neoprávněný odběr a distribuci plynu za období od 2. 10. 2021 do 17. 10. 2021 na odběrném místě na adrese [adresa žalované]. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, když na výzvu soudu ze dne 19. 10. 2022 se účastníci ve lhůtě stanovené nevyjádřili. Po provedeném dokazování soud zjistil tento závěr skutkového stavu věci: Žalobkyně je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mj. distribuce plynu, na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Plyn byl dodáván obchodníkem plynem žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Dne 16. 9. 2021 byl prostřednictvím aplikace on-line servis PDS podán požadavek obchodníka s plynem na ukončení distribuce plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalované], že k ukončení distribuce plynu došlo k 1. 10. 2021. K tomuto období došlo ke zrušení platnosti smlouvy o dodávkách plynu, přesto odběr plynu v odběrném místě probíhal v období delších než 10 pracovních dnů bez smluvního subjektu zúčtování, proto dochází k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru plynu. Užívání odběrného místa dokládá protokol o demontáži plynoměru. Bylo zjištěno množství neoprávněně odebraného plynu 41,87 m3 za období od 2. 10. 2021 do 17. 10. 2021 a takto uvedený neoprávněný odběr plynu byl vyúčtován na faktuře [číslo] na částku 2 241,98 Kč se splatností 19. 11. 2021. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána upomínkou ze dne 16. 12. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 19. 4. 2022, přesto dlužnou částku dosud ani z části neuhradila. Na základě shora zjištěného závěru skutkového stavu věci soud žalobě zcela vyhověl, když po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen„ energetický zákon“) a dle iust. § 73 odst. 6 a § 74 odst. 7 a § 74 odst. 8 energetického zákona. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku z návrhu ve výši 400 Kč a v nákladech právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč, tj. 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) dle ust. § 14 b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 120/2014 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 RP po 100 Kč, tj. 300 Kč dle § 14 b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH z částky 900 Kč, tj. 189 Kč Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. Lhůty k plnění uložených povinností v délce tří dnů soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.