19 C 207/2022-56 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 17. 6. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 345 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných a z titulu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, když žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s [registrační značka] neuzavřel v období od 17. 8. 2020 do 17. 11. 2020 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla. Opatrovník žalovaného k žalobě uvedl, že s ní nesouhlasí, neboť žalovaný je omezený ve svéprávnosti, nemá ani řidičské oprávnění a vozidlo provozoval jeho předchozí opatrovník pan [příjmení]. Kde se v současné době vozidlo nachází, neví. Soud ve věci nařídil jednání. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Vozidlo Chrysler Grand Voyage, osobní automobil nad 1850 cm3 do 2500 cm3, [registrační značka] bylo v období od 25. 9. 2019 dosud registrováno na žalovaného. V období od 17. 8. 2020 do 17. 11. 2020 (93 dní) nebylo k vozidlu sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne 16. 12. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 6 345 Kč představující součet zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 6 045 Kč (93 dní nároku na příspěvek x 65 Kč) a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč. Výzva byla dne 16. 12. 2020 doručována přímo žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu, přičemž zásilku si žalovaný dne 21. 12. 2020 převzal. Protože žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, žalobkyně ho o zaplacení dne 25. 3. 2021 a 23. 4. 2021 upomínala. Rozsudky zdejšího soudu ze dne 9. 12. 2019, č. j. [číslo jednací] a ze dne 21. 12. 2020, č. j. [číslo jednací] byl žalovaný omezen ve svéprávnosti tak, že není schopen právních jednání v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Opatrovníkem žalovaného bylo rozhodnutím z roku 2020 jmenováno [územní celek]. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dospěl k závěru, že žalovaný byl v období od 17. 8. 2020 do 17. 11. 2020 vlastníkem vozidla s [registrační značka] a k tomuto neuzavřel pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výzva k úhradě příspěvku ze dne 16. 12. 2020 byla téhož dne odeslána žalovanému. Žalovaný byl však již od roku 2019 omezen ve svéprávnosti rozhodnutím zdejšího soudu ze dne 9. 12. 2019, č. j. [číslo jednací]. Za této situace nelze než konstatovat, že žalobkyně řádně neodeslala výzvu k úhradě příspěvku opatrovníkovi žalovaného, tedy ke dni rozhodnutí je nepochybné, že nezaslala výzvu k úhradě příspěvku do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti žalovaného zaplatit příspěvek a její nárok na příspěvek tak zanikl. Protože je nárok žalobkyně prekludován, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovanému, který byl ve sporu plně úspěšný, žádné náklady nevznikly. O povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek ze žaloby rozhodl soud v souladu s položkou 2 bod 2., položkou 1 bod 1. písm. a) Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.