11 C 134/2023-50 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně (dříve [právnická osoba]) se žalobou doručenou soudu dne 26. 6. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku celkem 13 000 Kč z titulu zaplacení smluvní pokuty za nevrácená půjčená zařízení elektronických komunikací, a to za 2 x Set-top-box/CA MODUL a 2x přístupové karty, a to na základě Smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací uzavřené dne 14. 12. 2018. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, když na výzvu soudu ze dne 21. 4. 2023 účastníci ve lhůtě stanovené se nevyjádřili. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému stavu věci: Na základě objednávky služeb žalobkyně uzavřela se žalovanou Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dne 14. 12. 2018 [číslo] na základě které byla žalované zapůjčena technická zařízení, shora uvedená, se závazkem žalované vrátit zapůjčená zařízení nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. Tato technická zařízení žalovaná od žalobkyně převzala, což stvrdila svým podpisem na formuláři o provedení ze dne 14. 12. 2018. Smlouva zanikla dne 30. 11. 2020 ohledně poskytování služby televizního vysílání prostřednictvím satelitu. Dle Smlouvy vyplývá povinnost vrátit ve sjednané lhůtě od dne ukončení smlouvy předmětná zařízení a pokud tak nebude učiněno uhradit smluvní pokutu za každé nevrácené zařízení Set-top-box/CA Modul ve výši 5 000 Kč, tedy celkem 10 000 Kč a za nevrácení každé přístupové karty [číslo] [číslo] ve výši 1 500 Kč, tedy celkem 3 000 Kč. Celková dlužná částka proto činí 13 000 Kč. Žalovaná přes písemnou výzvu k úhradě této částky ze dne 15. 11. 2021 takto neučinila. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci soud žalobě zcela vyhověl, přičemž věc právně posoudil podle ustanovení § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a v souladu se Smlouvou a zde uvedenými smluvními podmínkami a dle ust. § 2048 o. z. Žalovaná se ocitla v prodlením dnem následujícím po uplynutí lhůty, ve které byla vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky, tedy dnem 26. 11. 2021. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku z návrhu ve výši 800 Kč a v nákladech právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po 1 620 Kč, tj. 3 240 Kč dle ust. § 7 bod 5 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu) jednoduchá výzva k plnění ve výši polovičního úkonu, tedy 810 Kč, 3 RP po 300 Kč, tj. 900 Kč, dle ust. § 13 odst. 3 AT a 21 % DPH z částky 4 950 Kč, tj. 1 039,5 Kč Celkem náklady řízení proto činí 6 789,50 Kč. Povinnost žalobkyně uhradit soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč vyplývá z ust. § 2 odst. 1 písm. a), § 4 odst. 1 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, přičemž jeho výše vyplývá z přílohy k tomuto zákonu Sazebník poplatků dle položky 2 bod 1 písm. b). Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.