11 C 141/2023-34 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 18. 1. 2023 se domáhala vůči žalované zaplacení částky 14 823 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, neboť žalovaná, jenž je provozovatel motorového vozidla [registrační značka], neměla od 16. 4. 2021 do 18. 2. 2022 uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, když na výzvu soudu ze dne 22. 5. 2023 účastníci ve lhůtě stanovené se nevyjádřili. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci: Žalovaná je evidována v registru silničních vozidel jako provozovatel motorového vozidla [registrační značka], s objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, přičemž neměla ode dne 16. 4. 2021 do 18. 2. 2022 k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v ust. § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [číslo] Sb. Výše příspěvku je vypočtena jako součin počtu dní, kdy nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti předmětného vozidla a výše denní sazby podle druhu vozidla, která činí 47 Kč. Takto činí dlužná částka příspěvku 14 523 Kč (309 dní x 47 Kč) s tím, že úhrada spojená s uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč Celkem dlužná částka proto činí 14 823 Kč, přičemž tuto částku žalovaná neuhradila ani na základě výzvy, která ji byla zaslána a rovněž ani poté, kdy ji byla zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne 1. 11. 2022. Splatnost příspěvku nastala uplynutím 30 dnů od doručení výzvy k úhradě příspěvku, tj. dnem 21. 6. 2022, a proto žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou dluhu dnem 22. 6. 2022. Na základě takto zjištěného závěru skutkového stavu věci soud žalobě zcela vyhověl dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., dle kterého vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 citovaného zákona, to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno a dle § 4 odst. 4 citovaného zákona, dle kterého osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku z návrhu ve výši 800 Kč a z nákladů právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) dle ustanovení § 14 b odst. 1 písmena c) bod 1 vyhlášky č. 120/2014 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, tedy 300 Kč dle ustanovení § 14 b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH z částky 1 200 Kč, tedy 252 Kč Celkem náklady řízení činí 2 252 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.