11 C 154/2023-12 — Okresní soud v Teplicích

Manželka se domáhala návrhem o povolení rozvodu manželství s tím, že účastníci spolu nežijí od dubna 2023. Manžel se k návrhu o rozvod manželství připojil. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav věci: Účastníci uzavřeli manželství dne 7. 6. 2019 před Magistrátem města Teplice po dlouholeté známosti z oboustranné citové náklonnosti. U obou manželů se jedná u manželství druhé, oba jsou národnosti české, státními občany ČR. Z manželství se účastníkům narodila nezletilá dcera [jméno], a to dne 20. 8. 2006, která byla svěřena rozhodnutím Okresního soudu v Teplicích ze dne 26. 5. 2023 č. j. [číslo jednací] pro dobu před i po rozvodu manželství do péče matky. Manželství bylo spokojené do roku 2021, když mezi účastníky vznikly neshody z důvodu finančních rozporů, z důvodu výkonu povolání manžela došlo mezi účastníky k vzájemnému odcizení a již na jaře 2022 manžel opustil společnou domácnost s návratem v podzimních měsících roku 2022, poté mezi účastníky nedošlo k obnovení soužití a manžel opustil společnou domácnost počátkem dubna 2023, od této doby účastníci spolu nežijí, tito neprojevili zájem o obnovení soužití a nemají navázány známosti k jiným partnerům. Na základě shora uvedených skutečností, když účastníci spolu od počátku dubna 2023 nežijí, přičemž manžel se k návrhu na rozvod připojil, má soud za to, že jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (ustanovení § 755 odst. 1 občanského zákoníku), soud návrhu o rozvod manželství vyhověl (ustanovení § 757 občanského zákoníku). V řízení nebylo zjištěno, že by rozvod byl v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, který by byl dán zvláštními důvody. Příčiny rozvratu manželství soud spatřuje ve vzájemném citovém odcizení a následně k ukončení společného hospodaření. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 23 věta první zák. č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních.